Podle studie v roce 1938 měl průměrný muž ve vyspělých zemích 120 milionů spermií v 1 ml ejakulátu. V roce 1952 jich zjistili jen 73,4 mil./ml, o dvacet let později se průměr pohybuje už jen na hladině 54,4mil./ml. Dolní hranice plodnosti, tedy 20 mil./ml, by mělo být dosaženo mezi lety 2010 až 2040. Postačí pouhých 100 let a lidstvo si dobrovolně určí hranici přemnožení populace.
Protože samotné PVC je křehké a tuhé, přidávají se do něj další sloučeniny - především změkčovadla ftaláty, které tvoří 20-80% hmotnostního obsahu. Během používání v domácnostech se vylučují do ovzduší a způsobují poškození hormonálního a reprodukčního systému člověk. Negativně působí také na játra, ledviny, srdce a plíce, kde se hromadí. Čím více se obklopíme výrobky z PVC, tím větší dávky škodlivých ftalátů do svého těla získáme. Nedávno v tisku proběhla zpráva o škodlivosti dudlíků, které obsahují samozřejmě ftaláty. Od útlého věku jsou chlapci vystaveni ataku na jejich pozdější reprodukční schopnosti.
Dioxiny (vznikají při výrobě a spalování PVC) a ftaláty se váží na tuky, a tak putují celým potravním řetězcem až k člověku. Hromadí se v lidském organismu a mohou způsobovat zdravotní problémy, jako je snížení plodnosti a poruchy činnosti orgánů látkové výměny. Některé z těchto látek jsou karcinogenní.
Lékaři, kteří usilují o odstranění ftalátů z každodenního života tvrdí, že se lidé mohou obávat poškození DNA ve spermiích, protože to pravděpodobně vede k neplodnosti a může být spojováno s potraty, vrozenými vadami, neplodností a rakovinou dětí.
Před užíváním trubiček a vaků ve zdravotnictví vyrobených z PVC s ftaláty varují ekologové několik let. Dietylftalát (DEP) běžně užívaný v parfémech a vlasových kosmetických přípravcích může poškodit DNA ve spermiích u dospělých mužů, a to i v dávkách, kterým jsme denně vystaveni.
Mužům, kteří jsou vystaveni působení pesticidů a rozpouštědel, se podstatně zhoršuje kvalita spermatu, která se posuzuje například velikostí, pohyblivostí a počtem spermií.
Drtivá většina kosmetických přípravků dneška se vyrábí tak, že se vezme výtažek z byliny, který se doplní o vitamíny a různé "zázračné" látky a k tomu se přidá velká škála chemikálií, zahrnující antioxydanty, zahušťovala, pojidla, barviva a v neposlední řadě látky soužící ke konzervaci a zabíjení bakterií. Pokud se toto dobře zabalí, udělá se tomu bezvadná reklama, spotřebitelé si je kupují. A vlastně ani neví co si to kupují za věci...
Pětatřicetiletý muž má zhruba poloviční šanci počít dítě během jednoho roku, v porovnání se svým čtyřiadvacetiletým „kolegou“. Britští vědci zjistili, že po dosažení čtyřiadvaceti let se v mužském organismu spustí mechanismus, vedoucí k postupnému snižování plodící schopnosti.
Prvopočátky problémů se formují už v období 14. – 25. týdnu nitroděložního vývoje plodu. Setká-li se v té době těhotná žena s určitou hormonální látkou, může být její syn v dospělosti postižen poruchami tvorby spermií. Později pak na chlapce/muže působí mnoho jedovatých látek vnějšího prostředí, jako např. těžké kovy a opět látky hormonální povahy, kupř. bifenyly, insekticidy (DDT), hormony rostlinného původu aj., které jsou typicky ženské a plodnost výrazně snižují. Často se také u mužů objevují autoimunitní onemocnění, které se projevují produkcí protilátek proti spermiím, které tak zahynou, ještě než se dokážou dostatečně vyvinout, vinou vlastního imunitního systému.
Mezi hlavní důvody sníženého počtu spermií patří zmíněné jedovaté látky, dlouhodobé užívání léků, častý sex, sauny, teplé a těsné spodní prádlo (lněné látky lépe sají a chladí, než bavlněné teplé pleteniny), stres, obezita a zvýšená radiace, která se tak úspěšně používá ve sterilizaci jiných organismů. Například teplota varlat je při používání jednorázových plenek průměrně o 1,1 stupňů vyšší, což může vést i k pozdější neplodnosti mužů. Bezdomovci dobře znají dobré tepelné vlastnosti papíru. Až 2,5 měsíce, tak dlouho se vyvíjí jedna spermie, denně jich muž vyprodukuje 104 milionů, což je za sekundu asi 1200 kusů. Varlata jsou jako reaktor, který je potřeba chladit.
Degenerující účinky, jež může mít na člověka například chemizace zemědělství či "elektromagnetický smog", experti nepopírají. Totéž platí o mikrovlnném záření. Zřejmě nejzhoubnější vliv na tvorbu spermií však mají látky s hormonálními účinky. Estrogeny neboli ženské pohlavní hormony jsou v životním prostředí zastoupeny hojně.
Sám jsem si nic z popsaného nevymyslel a nelze se do tohoto krátkého výčtu snad ani ironicky strefovat. Je na každém, zda mu to je jedno, nebo se dokáže vzdát některých výdobytků moderního způsobu života, snad by to ani nebylo tak těžké.
