S přítelem žijícím v Německu jsem si dopisoval a po převratu v roce 89 ještě častěji než předtím. První jeho varování bylo o záludnosti reklam ve svobodném světě.
Tvrdil, že se na nás vyrojí záplava zaručených zbohatnutí, cestovek, výrobků, bank, zvětší se počet novin a časopisů, televizních programů, do domu začnou chodit letáky, dokonce i na sexuální služby a u pootevřených dveří budeme v teplákách poslouchat výhody nových a lepších náboženství od mužů v kvalitních oblecích. Zde žijící a dlouho trpící jsme měli z těchto zpráv spíš radostné předtuchy a vztyčený ukazováček jsme nevnímali. Je pravda, že táta vzpomínal na prvorepublikové reklamy z pohledu člověka, který považuje vychvalování vlastních výrobků za nedůstojné. Myslel si, a dnes i já, že je-li výrobek nedokonalý, je snaha vše spravit reklamou a náklady s tím spojené se jednoduše přidají k ceně. Totéž platí o službách, když je na nich něco podezřelé, vše překryje zavádějící informace a k tomu se přidá nesrozumitelná právnická formulace. Je nutné si uvědomit, kolik lidí se reklamou živí, co stojí letáky, televizní, novinová, plakátová a jiná obrazová zpracování a výsledkem je prodražování výrobků i služeb konečným spotřebitelům. Možná je tato služba obyvatelstvu ještě dražší, než bankovní služby a platební karty, které samy od sebe vlastně zvyšují inflaci o 2 až 3 procenta.
Jak vnímáme reklamu, záleží pouze na nás. Na začátku devadesátých let hodně spolužáků začalo sloužit jako pojišťovací agenti, zástupci výrobců vysavačů, rendlíků, později mobilů a dnes energetických společností. Na ulicích i v našich domech se nás snaží oslovit slušně oblečení a skvěle řečnicky vybavení mladí lidé a snaží se nás upozornit na to, že jsme zaspali dobu.
V devadesátých letech se objevily reklamy na různé fondy, kampeličky, stavební firmy, výsledek - všechny zkrachovaly. Telefonické nábory do cestovek s jistotou zaručeného dárku a bezplatné zájezdy s obědem do zajímavých míst bez udání důvodu jsou stále ještě aktuální. Také jsem se nechal chytit na jeden fond, telefonicky pozvat na prezentaci cestovní kanceláře a vyslechl otázky na pár minut po telefonu. Již nikdy nepovolím další zesměšňování své osoby, bohužel někdy odmítnu i dobře míněný průzkum, za vše ale mohou předešlá zklamání. Divím se lidem, že po takových zkušenostech ještě na takové lepy skočí. Platí to, co dříve táta tvrdil, že reklamu si dává jen taková společnost, která má výrobek neprodejný a špatný, stejně jak to říkal místní malíř, že když se mu obraz nepovede, musí mu dát lepší rám.
Možná se tento článek zdá být vlastně zcela malicherným a k ničemu, jsou ale lidé, kteří si nějakou reklamou zničili život a přišli o mnoho peněz. Nelze brát tento obor na lehkou váhu, jsou v něm velké úmysly finanční, politické, ekonomické a jejich strategie je vypracovávána psychology, umělci, politiky, matematiky, ekonomy, novináři atd., vlastně všechny sdělovací prostředky jsou živeny pouze a jenom reklamou.
