Je až nedůstojné poslouchat politiky jak je omezována životní úroveň naši země rostoucími nároky důchodců. Před sto lety si stát s touto problematikou nelámal hlavu, přestože zákonů, předpisů a EU přikázání bylo asi tisíckrát méně
Babička s dědou měli 4 syny, třem synům děda koupil dům s podmínkou, že jej každý později zaplatí a čtvrtý nejmladší syn mohl zůstat v domě svých rodičů s podmínkou, že se později o ně postará. Na to vše byla sepsána smlouva a všichni byli spokojeni, až na to pozdější zestátnění nastupujícím komunismem. Odměnou prarodičům za zabraná pole byl bohužel děsivě nízký důchod 90 Kčs babičce a 100 Kčs dědovi. Doufejme, že takové komunistické bezpráví již nenastane, přestože by se ale našlo jakékoliv jiné státní zmanipulování, bylo by starání se vlastních dětí o své staré rodiče jistotou nejen pro ně samotné, ale i výhoda pro stát. Ubylo by administrativy, ubylo by pomlouvání starých lidí ze strany politiků, stárnoucí rodiče by pracovali do posledních sil, ostatně tak tomu bylo a je ve větší části světa ještě dnes. Největším plusem tohoto způsobu zajištění rodičů je to, že by se každý jednotlivec staral o to, aby měl dost dětí, které by se o něj později postaraly. Bezdětní jednotlivci by byli zatížení přiměřeně velkými daněmi proto, aby se jim později mohl z čeho hradit důchod.
Je zajímavé sledovat, jak lidé s větším počtem dětí více odmítají migraci lidí s neomezenou plodností. Těžko pochopitelné ovládání států EU bezdětnými vůdci Německa, Francie, Švédska, Nizozemí, Lucemburska a Skotska je obrazem moderního způsobu žití. Nedivme se tomu, že právě tyto státy jsou s nejvyšší životní úrovní v EU. Každý bezdětný je moderní, užívající se člověk, který ví, že zákony mu zajistí pohodlnější život, bez obětí, starostí a i ta vlast je tak nemusí zajímat, vždyť v ní nebudou její milovaní potomci. Stát i každý jednotlivec žije právě nyní a budoucnosti se ani nemusí dožít, ty děti kolem jsou cizí. Například v Německu, ukázkovém vzoru našich snah, je 40% žen včetně vysokoškolaček bezdětných. Evropa zanedlouho vymře, pokud se nevzchopí tím způsobem, že upřednostní jednotlivce i rodiny s dětmi. Každý, který si chce pouze užívat bezstarostného života, by si měl zodpovědně šetřit na důchod, popřípadě přiměřeně vysoko platit do nějakého státního důchodového fondu. Částečně do tohoto fondu by si měli platit i ti, kteří mají děti, protože bohužel někdy zemřou děti dřív než jejich rodiče. Alternativ spravedlivého a zajištěného placení důchodu je mnoho, ale podstatné je to, aby se výrazně odlišilo placení důchodu těm, kteří záměrně nechtějí děti z pouhé pohodlnosti.
Na závěr přidám jednu krásnou vzpomínku na mou úžasně skromnou, pracovitou a hodnou babičku, jedinou skutečně věřící z celého příbuzenstva. Když uklízela svému třetímu synovi kalhoty a sako, našla prezervativ. Zeptala se ho co to je a na co to je. Stále veselý a výřečný strejček ji vše vysvětlil a ona mu odpověděla: „ To mi jsme nikdy nepotřebovali a tolik jsme měli dětí“.
