Dosud přežívají jen živočichové, kteří se dovedou přizpůsobit vnějším vlivům. K jejich základním obranám patří epiteliální tkáně (kůže a slizniční membrány), které kryjí a vystýlají tělo a brání volnému styku škodlivých bakterií a
virů s vnitřním prostředím. Dále sem patří výměšky kůže a slizničních membrán.
Z tohoto pohledu není vhodné u lidí za každou cenu tuto vlastní přirozenou obranou často smívat a nahrazovat ji různými odmašťovacími a vonícími chemickými látkami z mýdel. Podobný problém ale může nastat u slizničních membrán v plicích. Cigaretový kouř vyvolává zvýšenou sekreci obraných látek a kuřákům vytváří vrstvičku slizu s dehtem v plicích a v této nehostinné vrstvě se příchozím bakteriím a virům přežívá jen stěží. Odborníci vám budou tvrdit, že to je nesmysl, ale na internetu se dají dát tyto poznatky vyhledat, navíc pozorujte ze svého okolí, nakolik kuřáci trpí na respirační choroby, chřipky a jiná onemocnění, kde vstupem jsou plíce. Ročně na chřipku pravidelně umírá asi 2000 lidí, na rakovinu plic asi 3000 kuřáků a 340 nekuřáků.
Statistika hovoří oficiálně jasně: každý 3. obyvatel České republiky v průběhu svého života onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Jestliže je v ČR 10,5 milionů občanů a na rakovinu plic ročně zemře 52 mužů na 100 tisíc mužů a 13 žen na sto tisíc žen, je průměrný součet 65 lidí zemřelých na 200 tisíc našich obyvatel. U nás je tedy celkový počet 3413 úmrtí na toto onemocnění. Kuřáků je ale 2,3 milionů, tedy necelých 20 % (jiné statistiky uvádějí až 28%) z celkového počtu obyvatel. Přibližně každý šestý z kuřáků umírá na rakovinu plic, to je skutečnost a ne svévolné plácání nezkontrolované reality, navíc je třeba odečíst 10% případů rakovin plic u nekuřáků vlivem ozařování, vlákének azbestu, genetiky atd. Jistota každého z obyvatel, že zemře na nějakou z rakovin je ale větší, než záruka úmrtí kuřáka na rakovinu plic. Pochopitelně i kuřák má šanci zemřít i na jinou rakovinu, protože dělá i jiné nezdravé věci jako nekuřáci.
Předběžné důkazy podporují hypotézu zvýšeného rizika vzniku karcinomu plic v důsledku znečištění vzduchu v interiéru v souvislosti se spalováním dřeva a uhlí při topení nebo uzení. Je prokázáno, že Homo Erectus již před milionem let používal v jeskyních oheň, žil v kouři a v poslední sotva tisícině své vývojové existence bez kouře a jenom pouhé projití kolem kuřáka je dnes oficiálně považováno za smrtelně nebezpečné. Na konci 19. století byla rakovina plic zastoupena 1% ze všech typů rakovin, v roce 1952 to bylo již 5,66%. To že počet této nemoci roste lze přičíst ale i jiným okolnostem, než jen kouření.
USA je vzorem po pokrokový svět, zákazy kouření a propaganda skutečně snížila počet kuřáků, ale má to jeden problém – zvyšuje se počet úmrtí na rakovinu plic a úmrtí na obezitu navíc předstihlo i tuto nemoc. V USA budou muset zakázat tloustnutí a kouření k tomu nebude moci pomáhat. Nejčastějším typem rakoviny plic je nemalobuněčný karcinom, jde asi o 80% ze všech případů rakoviny plic. Především u nekuřáků se dá těžko zjistit z přirozeného důvodu, kdo by čekal takovou nemoc u nekuřáka. Podle britských výzkumníků se v průběhu sedmi let (2008-2014) tato nejčastější rakovina plic u nekuřáků více než zdvojnásobila z původních 13% na 28%, a v USA z 9 na 15% v roce 2012. Vše nasvědčuje tomu, že kouření není jediným důvodem skokových růstů karcinomů plic, navíc vznětové motory podle výzkumů universit prý způsobují až 6 % úmrtí na tuto nemoc v USA a Velké Británii.
U nás na počátku 20. století byla rakovina plic vzácností, v roce 1950 na tuto nemoc zemřelo již 1335 lidí, v roce 1960 byl skokem nárůst na 3538 a v roce 1986 dokonce na 5891 lidí. Vše možná skutečně souvisí s prvními jadernými výbuchy a zvýšeným radioaktivním spadem, popřípadě používáním nějaké chemikálie na praní, mytí, desinfekci, nebo je příčinou růstu všech rakovin nějaký zrádný moderní způsob léčení, nebo preventivní očkování, čert ví, s čím ještě nárůst souvisí, jenom se ten zrádný původce nezná a ani se až podezřele záměrně nehledá. V přírodě se člověk s hořícími dýmy běžně otravoval a byl po generace geneticky vybírán k přežití těchto běžných pachů a jedů.
Stále se omílají zvýšené náklady na léčbu kuřáků. Nemyslí si snad někdo, že na nějakou rakovinu a cévní onemocnění umírají pouze kuřáci a ostatní umírají pouze na sešlost věkem? Odborníci a politici nám stále tvrdí, že kuřáci jsou jediní, kteří celý život neplatili zdravotní pojištění a jejich léčeni je placeno ze zdravotních poplatků nekuřáků. Všichni nekuřáci ale nakonec stejně z jedné třetiny umírají na nějakou rakovinu, z druhé třetiny na cévní choroby a z těch ostatních se dožije úmrtí sešlostí věkem jen zanedbatelné procento. Je snad léčba těchto lidí zadarmo a nikdo kromě kuřáků není léčen na nějakou tu rakovinu? Jediný rozdíl je pouze v tom, že si užijí důchodu déle než silní kuřáci. Nejvíce nás musí znepokojovat stav nových druhů nemocí od poloviny minulého století. Zvýšený výskyt astmat, alergií, snížená plodnost mužů a také zvýšený počet všech rakovin, mimo jiné i kůže tolik dnes hygienicky ošetřované a čisté.
V roce 2015 u nás bylo konečné zdanění ceny cigaret 79,7%, což je 60,59 Kč z průměrné ceny za krabičku cigaret, to znamená 3,03 Kč za cigaretu. Při vykouření cca. 21 miliard cigaret v ČR je zisk státu 21x3,03(miliard) je 63,63 miliard Kč za rok a zisk bude určitě stále stoupat, protože všem je to slíbeno. Dovede si někdo představit dnešní státní rozpočet bez dalších 63 miliard? Kam se hrabe příjem ze stále oslavovaných evropských fondů, ze kterých jsme za deset let dostali po odečtení do EU povinně vložených peněz pouze 410 miliard. To naši kuřáci vložili za deset let dnešních 636,3 miliard Kč a jsou přitom pomlouváni, jak okrádají stát. Kouření je nekuřákům nepříjemné a zdraví škodlivé, to je pravda a není člověka, který by to popíral, ale proč budou některé restaurace, pivnice a vinárny zákazem kouření v podstatě rušeny jen proto, aby se pouze nekuřáci mohli najíst, napít a diskutovat o politice. To je začátek diskriminace, která se později rozšíří i na požívání alkoholu, cukrovinek a snad i knedlíků, až se zjistí, že ony způsobují vznik rakovin tlustého střeva, na tuto rakovinu u nás umírá totiž nejvíce lidí.
Brzo se uzákoní zákaz spalování papíru, PET lahví, kostí, listí a všeho ostatního kouř tvořícího materiálu, již dnes se totiž ví, že se i přes snížení počtu vykouřených cigaret bude výskyt rakovin zvyšovat. Když pomineme některé nemoci, u kterých kouření prospívá, omezuje především Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu, myomy, pomáhá hubnut, snižuje stres, krátkodobě zvyšuje mozkovou aktivitu atd., je přesto jisté, že nadměrné kouření zkracuje délku života. Vždy jde o množství vykouřených cigaret. Dříve se považovala jedna cigareta jako jedno kafe, nebo jedno rozčilení, vše se sečetlo a výsledek byl měřítkem k blížícímu se infarktu a mozkové mrtvici. V této pozici je kouření největší zdravotní hrozbou a zárukou zkrácení užívání si důchodu.
