Ministr Metnar neuváděl v textu své diplomky průběžné odkazy na autory, které ale uvedl v seznamu použitých zdrojů až v jejím závěru. Diplomová práce je odborný text, ne román pro kdekoho.
Vždy, když jsem si vybíral nějakou odbornou knihu, sledoval jsem, kolik tam je na každé stránce odkazů na jiné autory takzvaně pod linkou. Jestliže byly napsány přímo v textu, knihu jsem odložil a hledal jinou, číst ji by mě jen zdržovalo. Ona nejenže zdržuje, je dokonce méně přehledná a tak i méně srozumitelná. Ideální je způsob udávání číslic v závorce přímo v textu a na konci knihy jsou tyto odkazy popsány. Jak by asi vypadala diplomka, kde se použije známý Archimédův zákon „Těleso ponořené do kapaliny ….“ s povinným odkazem, že autorem je Archimédes, bylo by to trapné a zbytečné. Existuje jakési pravidlo, že autorské právo je chráněno jen asi 70 (50) let po smrti autora a to je dobře, protože by se z učebnice fyziky asi většina doslova zbláznila. Navíc by se třeba zjistilo, že odborník na nadlehčování těles v plynech a kapalinách profesor Abzet dokázal, že tento zákon by se mněl připsat Cicerovi, který tuto řeckou nesrozumitelnou nesmyslnost upravil ve srozumitelný citát a všechny učebnice fyziky na světě by se musely spálit a vytisknout nové.
Ono je v podstatě pro vytvoření skutečně dobré diplomové práce důležitější k čemu se autor dostane a co nového skutečně prospěšného vymyslí. Není ani tak důležité jestli 59 stránek od někoho opíše a na poslední stránce vysvětlí, že ty jeho výtvory byly nesmysly a lži. V tom je přínos pro skutečně odborné poznání větší než třeba sice průkazně sepsané povídání o ničem s nádechem nesmyslů.
Za nás se diplomka nedala opsat, problém byl vůbec sehnat od někoho psací stroj, my tři na pokoji jsme si ho museli půjčovat. Logáro na dlouhé sčítací, násobící a dělící potřeby bylo k ničemu a tak nejvyšší dostupnou technikou byla půjčená kalkulačka od táty dívky, do které jsem byl zamilovaný. Těžko říct z dnešního pohledu, zda taková práce měla vůbec nějakou úroveň, ale ani naši oponenti neměli nic výkonnějšího. Něco přece ale bylo, dokonce jsme se učili i programovat na Minsku, který začínal na škole fungovat. Byla mu vystavěna trafostanice, ohromná místnost a naprogramovat součet 1+1 dalo hodně práce i odborníkovi, navíc spotřeba elektrické energie byla ohromná.
Dnešní pokrok se dá zrychlovat i právě díky těmto novým možnostem v oblasti informatiky. Vyhledat si všechny možné poznatky z daného oboru, přetáhnout si je a z nich dojít k novým a především lepším výsledkům je to, co je ku prospěchu pokroku. Ovšem jen něco doslova z nějaké předešlé práce převzít, přidat několik prázdných nesmyslností a poté se podepsat a vydávat to jako svůj výtvor je podvod. Ti, kteří budou opsané diplomky posuzovat, neměly by se dívat jen na to, kolik je v textu přetažených vět a odstavců doslova, podstatné je to, k čemu autor dospěl a na co nového a prospěšného přišel. Myslím si, že všichni, kteří tvořili své diplomové práce v posledních skoro třiceti letech, mají stažené doslovné texty nejen z českých, ale i světových autorů. Není to nic špatného, naopak, dokonce i to nutné uvádění autorů se mi jeví jako zbytečné, jen to zdržuje.
