Výsledky letošních maturit v Čechách a Polsku vypovídají především o tom, že v Polsku mají tvrdší pravidla pro hodnocení maturitních zkoušek. V každém případě výsledek maturitní neúspěšnosti 80 procent polských studentů je srovnatelný s neúspěšnou čtvrtinou českých studentů.
Každý jednotlivec lidského rodu má základní genetickou výbavu stejnou a je jedno jestli zrod člověka myslícího způsobila geniální mutační změna, inteligentní Bůh nebo inteligentní „Bůh“ z jiného světa, který si zde založil kolonii pro své další záměry. Samozřejmě úroveň fyzických dispozic je uzavřena v jistých mezích stejně, totéž platí o duševních schopnostech. Dva jednotlivci vykazují větší rozdíly než průměr třeba z milionů lidí. Kdysi se provedl pokus s promítnutím mnoha mužských postav i s jejich obličeji, poté se zjistil jejich průměr a nakonec z toho součtu vyšel k úžasu všech ideál krásy muže - David od Michelangela. Nevím jestli se stejným způsobem provedla kalibrace postav a tváří u žen, ale i tak je vidět, že symbol krásy je v průměru. Mladí lidé byli, jsou a budou v průměru od narození stejní a ke zkvalitnění genetického kódu by mohla přispět pouze náhodná kladná mutace.
Co může jednotlivce ovlivnit ve vývoji? Zde platí Gausova křivka v plné své statisticky neomylné síle. Pravděpodobnost v souboru hodnot dává každému jednotlivci vymezené hranice, které dostal od svých rodičů. Somatické a psychické vlastnosti si každý pak může vylepšovat jen do určité omezené hranice. Například se rodíme s předzvěstí výšky postavy, která se dá kvalitní stravou vylepšit maximálně o 10 cm. Ten kdo jí od narození jen kořínky, vyroste na spodní hranici, když bude jíst stravu bohatou na vývoj kostí a svalů (většina panovníků dobře jedla, např. Jindřich 8. byl ve své době obr s velkým mozkem a o 23 cm vyšší postavou než ostatní) vyroste do horní vymezené hranice. Špatně živené rostliny také nevyrostou do geneticky předpokládané velikosti (bonsai). Stejná omezení platí pro výuku ve školách. Zvládnout něco se naučit je pro každého jedince různě složité. Před padesáti lety bylo středoškoláků a vysokoškoláků asi třetina, podle Gausovi křivky tedy ta část studentů s větší šancí uspět. Dnes je nucena nadpoloviční populace navštěvovat střední školy a proto lidé za vrcholem křivky nezvládají učivo, je to přirozené a kdo tomu nechce věřit musí počítat alespoň s celkovou nižší úrovní vzdělání. Existují dvě východiska, zlepšit úroveň školství, nebo nenechat skutečně některé studenty odmaturovat. Dříve i dnes se stále omílá, že bez škol nejsou výdělky – není to pravda, zedník a instalatér si vydělá víc než zaměstnaný inženýr a filosof.
Zlepšení úrovně školství naráží na celospolečenské návyky. Stále více se objevují výčitky na adresu PC a mobilů. K tomu abychom si přečetli knihu a učebnici nám dříve stačilo se naučit pouze obracet listy, dnes se pro čtení na internetu musí naučit každý jedinec ovládat počítač a je k tomu vyčleněno mnoho hodin výuky navíc. Proč by student měl z hlavy násobit 16x17, když to raději nechá na kalkulačce nebo počítači. Napsat esej, povídku, vymyslet nový postup, proč? Student se raději nechá vést vyhledávačem hotových internetových článků. Nemusí se ani namáhat s přepisováním, vše lze přímo stáhnout.
V technických vědách se za posledních 50 let nic zásadního nevymyslelo, matematika pro střední školy je dokonce stará více jak 100 let, pouze se zviditelnily matice, aby pomohly výuce na počítačích. Dějiny, zeměpis, fyzika a chemie je stejná, pouze biologie s botanikou přibraly genetiku. Zůstává tu jen komplex jazyků a pokud se lidstvo z celé naši planety logicky nedomluví a mimo svůj rodný jazyk nepřibere jeden chytrý společný jazyk, nebudou stačit pro přijetí do zaměstnání znalosti ani tří jazyků. Český jazyk je bohužel jedním z těch nejsložitějších, pro některé studenty znamenalo a znamená jeho minimální zvládnutí i 80 procent vynaložené energie spotřebované ve výuce na základní i střední škole. Jedná se o rodný jazyk a vše by mělo být na něm tak jednoduché a přirozeně snadné, ale nelze se v něm spolehnout na jediné pravidlo, které by skutečně stoprocentně platilo.
Dnes se ve školství klade největší důraz na jazyky, jakoby znalost domlouvat, smlouvat a okecávat stačilo k výrobě všeho potřebného. Jsme stát, kde je tradicí vymýšlet a vyrábět a k tomu jsou nutné matematické a technické předměty. Náš malý stát dokázal v minulosti úspěšně držet krok s celým světem ve výrobě takřka všeho a zemědělství bylo strategicky prozíravě vedeno k samostatnosti.
Dnešní rodiče dobře vědí jakou školu doporučit svému dítěti. Technické školy jsou náročné a pozdější výdělek směšný. Nauč se dobře mluvit a staň se politikem, ekonomem nebo právníkem, vyděláš si víc, studium na tyto obory je snadné - v nejhorším si později titul koupíš, všechno jde, obzvlášť dnes.
