Připadali jsme si za komunismu zaostalí, jízda krajinou a městy byla proti těm ukázkám západních filmů s cestami přeplněnými billboardy u nás chudá.
Zakrývání pěkného pohledu na krajinu je to, co na billboardech vadí většině lidí a určitě každého člověka přímo šokují cedule zakrývající dopravní značky. Představme si ale jízdu pustou nezajímavou krajinou a vliv oné nudy na spánek. Řidič potřebuje nějaké menší a pravidelné upoutání pozornosti. Soudní znalci odpoví vždy jen na to, na co budou tázáni. Na dotaz zda reklamní cedule snižují soustředěnost na jízdu po dané silnici, řeknou ano, snižují. Na dotaz zda reklamní cedule zvyšují šanci usnout, měli by odpovědět ne. Bylo by dobré znát reálný počet nehod zaviněných vlivem mikrospánku a na druhé straně z důvodu chvilkové nepozornosti způsobené pohledem na billboard. Při výjezdu z Prahy mi více vadily ony cedule proto, že jsem přes ně nemohl sledovat v okolí dálnice stavební proměny města. Nikdo řidičům nezakáže se účelně rozptylovat za jízdy pohledem na kopce, pohoří v dáli, hrady, létající ptáky, pasoucí srny a podobně, každý to dělá rád a dokonce záměrně proto, aby neusnul.
Jednou jsem měl možnost sledovat administrativní kalvárii kolem získání povolení instalovat reklamní ceduli ve městě a jen ten, který to nezažil, neví, co je třeba splnit příkazů a kolik je nutné udělat kroků k souhlasu všemožných institucí. Přitom všechny tyto příkazy byly odborně a s tím nejlepším záměrem uzákoněné. Potom přijde nové nařízení a vše minule stoprocentně správné se hladce zakáže. Československé videoherní prostředí se také až do roku 1989 nacházelo ve stavu všeobecného zákazu, pak nastalo zaplavení barů a heren automaty a teprve nyní se přichází na to, že i v tomto ohledu byla doba minulá omezující svobodu a demokracii také rozumnější. Doba minulá měla i nějaké dobré zákazy a vracet se k nim je až trapné, někdy ale nutné i za cenu omezení svobod. Doufejme, že se ale nevrátí polehčující okolnost požití alkoholu při provedení nějakého trestného činu, tedy alespoň do doby úplného zákazu pití alkoholu, který nás samozřejmě zanedlouho určitě čeká.
Město a stát přijde zákazem billboardů o určitý příjem, především se majitelé reklamních ploch a výherních automatů až tak nedivte, dříve platilo ono, dnes něco jiného. Měli jste s tím počítat, hospodští se taky nemají právo divit zákazu kouření, přestože do své provozovny investovali někdy celé své jmění. Je logické, že televizní reklamy by měly být omezeny, zákazy pouličních reklam jim totiž zvýhodňuje jejich postavení. Táta mi vyprávěl, že dříve v období první republiky se zboží, na které byla udělána reklama, záměrně nekupovalo, všichni si totiž mysleli, že se výrobci produkt nepovedl a proto je třeba na něj udělat reklamu, k tomu si kupující navíc uvědomoval, že v nákupní ceně je nutné počítat s náklady právě na onu zbytečnou reklamu. Tyto neduhy reklam je dobré vnímat i dnes, mladí lidé si je ale neuvědomují.
Bude zajímavé sledovat snahu postavit billboardy 250 m daleko u dálnic i za cenu vykácení stromů, které by je zakrývaly. To, že musí být tak daleko, by neměl být až tak velký problém, prostě se udělají na výšku a šířku 25x větší u dálnic a u silnic první třídy jenom 5x větší. Co na to řeknou ale zemědělci, lesy, vojsko a letectvo, ekologové, estetici a mnoho jiných. Tvrzení, že sloupy nesoucí cedule ohrožují vyjetá auta ze silnice při nehodě je zavádějící, reklamy se stavěly dostatečně daleko a navíc by to následně musely také odskákat všechny ty krásné stromy lemující mnoho našich cest. Nebylo by lepší rovnou ty cedule zakázat nekompromisně úplně a předběhnout západ rovnou i zákazem jejich instalace ve městech a poctivě se tak vrátit do dob zákazu jakékoliv reklamy, tedy vše omezujícímu komunismu?
