"Novoroční projev" Tomio Okamury 2013

Vážení občané, tato země vzkvétá. To je skutečnost, na kterou nesmíme zapomínat. Naše země vzkvétá. Vzkvétá, ale daleko pomaleji, než by vzkvétat mohla. Stačilo by vzít rozum do hrsti a vše dělat lépe účelněji. Jenže rozum a realita se málokdy potkají. Lidský rozum, to je ve skutečnosti srdce.  Navzdory sebelepším úmyslům člověk nakonec jedná podle svého srdce.  Ať už dobrého či špatného. A co je horší, do pekla vedou často i ty úmysly dobré.

Pokud si tohle uvědomíme, dojde nám, že není možné nikdy spoléhat na nějaké neviditelné tržní mechanismy, protože lidské konání a s ním ani lidský trh nemá předvídatelnou logiku. Je plný emocí, jako my sami. Pokud chceme žít lépe a spokojeněji, pak nepomohou jen vnější pravidla, ale daleko více důležité jsou hodnoty, pravidla, která nosíme v sobě. Není to přílěžitost, co dělá zloděje. Je to hlavně chybějící morálka, chybějící slušnost, poctivost a odpovědnost k druhým.

Je nesmysl tvářit se že to, co potřebujeme, je růst HDP, růst produkce či růst čehokoli dalšího. Potřebujeme být štastní. Potřebujeme se cítit bezpeční - každý z nás se chce cítit bezpečný před bídou, před hladem, před mrazem, před násilím, před nespravedlností. Chceme žít spokojeně. Tohle absolutně nesouvisí s čísly o hrubém domácím produktu. To, jak se cítíme, souvisí se stavem společnosti - nakolik jsme ve své zemi šťastní a spokojení. Štěstí je stav lidské duše. Nijak neroste s příjmem, ale ničí ho nejistota a strach. Dá se říct, že je velmi těžké udělat člověka štastným, ale raz dva ho jde uvrhnout do neštěstí. Pro každého politika je nejjednodušší lajnovat nám budoucnost skrze čísla. Není k tomu třeba žádné inteligence. Jenže čísla nikoho šťastným nedělají - navíc čísla politiky zmanipulovaná. Starat se, aby se lidé cítili dobře a spokojeně ve své zemi - to chce nejen myslet, ale také na řešeních stále pracovat. Když to zjednoduším - nemusím přidávat víc peněz na zdravotnictví - ale musím začít přemýšlet nad prevencí. Nemusím zvyšovat přídavky na bydlení, které přináší často jen nepřiměřený zisk spekulantům, ale mohu začít stavět sociální byty nebo podporovat nákup vlastního bydlení. Jsme zřejmě jediná země v Evropě, kde neexistuje podpora sociálního bydlení. To se pak odráží i na porodnosti. Pláčeme nad důchody, ale nic neděláme proto, aby tu vyrostla silná generace, která bude tyto důchody vytvářet. Účetní přesuny peněz z jedné kapsy do druhé podstatu nezmění - kde nic není ani čert nebere.

To, co dělá člověka hodnotným není vúbec to, co má, ale to, co dá ostatním. Jako skončil starý rok a rodí se nový, tak skončí náš život a rodí se životy nové. Je jen na nás, co po nás zbyde. Jestli to budou krádeže, proflákaný život nebo vytváření hodnot pro naše potomky. Žádný milardář by neměl ani halíř bez práce celé společnosti. Bez práce naších předků a jejich předků a i práce naší. Každý z nás od uklízečky po atomového fyzika den co den pracuje na tom, abychom se měli v naší zemi lépe. To není pouhý slovní obrat - funkční a spolupracující společnost je to nejdůležitější, co tu máme. Važme si jí. Ani nejdražší auto se neobejde bez silnice, kterou jsme postavili ze společných peněz a tělo v nedražším obleku se jednou neobejde bez pomoci sanitářky a jednou ho zakope hrobník na městském hřbitově. Každý z nás jsme naší zemi a společnosti dlužní a měli bychom jí to s úctou vracet. 

Kvalita společnosti se pozná ne podle toho, jak je bohatá, ale jak se umí postarat o ty nejslabší. Pamatujete retardovaného závozníka Otíka z filmu Vesničko má středisková? Jaké by byly jeho osudy dnes? To přece víme přesně. Tisíce podobně postižených Otíků přišly díky beztrestným podvodníkům s předraženými hrnci a lichvářům nejprve o majetek, o bydlení a dnes bloudí třeba jako bezdomovci po našich ulicích. Smrdí, pijí a nám všem se oškliví. Není to jejich vina, že jsou na ulici a že smrdí. Je to vina nás nás všech. Žádný trh tohle nenapraví. Neexistuje stejná startovní čára pro všechny.  Někteří z nás mají svázané nohy od narození a nikdy nemají šanci se ani rozběhnout. Řešit tyhle problémy se nedají charitou. Takové problémy se musí řešit systémově. Nejde jen o slabé duchem. Tváří tvář našemu státu jsme často bezmocní všichni. Tahle země je prorostlá nespravedlností a křivdami. Zatímco viníci hodují, oběti se často nedovolají pomoci ani spravedlnosti. Letošní rok bude rokem, kdy se naše země začne radikálně měnit. Tak jak rostou rozdíly mezi bohatými a chudými, tak roste i míra rozhořčení. Rozhořčení ne na schopné a úspěšné lidi, kteří tuto zemi posouvají vpřed. Roste a sílí rozhořčení všech slušných lidí na ty, kdo na práci ostatních parazitují. V letošním roce se stále silněji začnou ozývat občané a budou se hlásit o svoje nezadatelné právo ve své zemi si svobodně vládnout. Ať už se tomu elity budou bránit sebevíc, směr který nabírá naše společnost je jasný - stále více hlasů bude volat po skutečné demokracii. Vládě kmotrů a stranických špiček zvoní umíráček. Stávající politický systém se ukázal jako absolutně neschopný řešit zásadní problémy naší země. A to proto, že je to on, kdo je vytváří. Politický systém založený na kšeftech s mocí a veřejnými penězi se vyčerpal. Nikdo z normálních lidí mu už nevěří. 

Musíme změnit celý politický systém -  a nenechme si nalhávat, že naši občané nejsou schopní žít v přímé demokracii. Věřte, že nejlepší lék na lhostejnost je odpovědnost. Když budeme mít možnost odvolat neschopného senátora, poslance nebo prezidenta, navrhnout zákon nebo špatný zákon zrušit, pak se drtivá většina z nás začne daleko více starat o to, jak zastupitelé pracují. A to zase radikálně zlepší jejich práci. Je třeba změnit ústavu. Zavést přímou volitelnost a odvolatelnost všech zastupitelů od starosty po prezidenta. Oddělit moc zákonodárnou od moci exekutivní. Aby vlády byly stabilní a nezávisely na politických kšeftech. V praxi to znamená, že parlament by přijímal zákony a prezident sestavuje vládu. A všichni jsou přímo odpovědní voličům, kteří je mohou v referendu odvolat. Přichází čas, kdy si musíme rozmyslet, co si vybereme. Zda žít bez odpovědnosti a v neustálém souboji se státem nebo odpovědnost za svou zemi převzít a se svým státem žít a dýchat. Pokud chceme žít lépe, není jiná volba, než se o to postarat sami. Není na cestě žádný spasitel, který to udělá za nás. 

Přeji Vám úspěšný a spokojený rok 2013.