- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když je práce, pracuj, když ne, vrať se domů
Rozumím tomu, když je práce a nejsou lidi. Otevřeme dveře každému, kdo je slušný a chce pracovat. Vydělej si, kamaráde, tolik, kolik jsi schopen vydělat poctivou prací. Jestliže práce není ani pro našince, je to smutný, ale vrať se domů, a až tady zas práce bude, přijeď. Pokud u nás chceš mít živnost – prosím. Podnikej si, jsme liberální ekonomika. Ale pokud nepodnikáš a papír máš jen pro forma, tak se sbal a koukej, kde nechal tesař díru. A to, jestli podnikáš a máš dostatečný oficiální příjem, poznám lehce – podle zaplacených daní. A ty daně musejí být takové, aby bylo znát, že tvůj pobyt a živnost tu má skutečně nějaký smysl. Ne pro přistěhovalce, ale taky pro tuhle zemi. Snad mě, polovičního přivandrovalce, neobviníte z přílišné segregace. Vždyť jinde ve světě to takhle funguje taky a nikdo neřičí, že by třeba Rakušáci byli nějací extremisté.
A trvalý pobyt či získání občanství? Ale kdeže. Povíte mi, proč by ho měl kdokoli dostat jen proto, že tu má pár let živnost nebo montuje ve Škodovce? Státní občanství, to přeci není jen tak lecjaký cár papíru na rozdávání. To je přeci domovské právo. Je to závazek státu starat se o ty, kdo ho budovali a budují. To, že máte občanství, to není zásluha vaše – to je odkaz našich rodičů, prarodičů. To oni vybudovali tuhle zemi, dali jí příslušnou míru prosperity či neprosperity a tu odkázali vám, jako vy ji obohacenou či ochuzenou předáte svým potomkům. Na všechny ekonomické, sociální či kulturní výhody pracovaly stovky předchozích generací. Stejně tak je to i v jiných zemích. Někde mají málo, jinde víc. Bylo a je přece strašně jednoduché a laciné si říct, tady mi toho předkové moc nedali, pojedu jinam, tam už mají vybudováno, tam mají zatopíno a navařeno, tam se ohřeju a najím.
Jistě, kdo z cizinců chce pracovat a chce platit poctivě daně, ať přijede. Ať pracuje celý život, dá něco do počinku svým dětem. Takovému člověku to nejen budu přát, ale budu za něj vděčný. Jistě, věc jiná jsou skutečně humanitární případy, které řeší azylové právo. Ale úplně jiná věc je přijet a natahovat ruku. Plácl bych přes ni našince, natož cizince. Stát by to měl udělat kulantněji – stačí změnit stávající nesmyslné přistěhovalecké zákony. Ono to není namířené proti cizincům. To není xenofobie. To je obrana proti xenofobii. Až na pracovním úřadě převáží cizinci, pak to bude teprve xenofobie. Pak přijde problém, který nepřeju ani cizincům, ani nám. Pak teprve se nebudeme mít doopravdy rádi, pak bude pozdě na intelektuální hry ve stylu multikulti.
(text je výňatek z mé nové knihy Umění vládnout)
Další články autora |
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....