Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, instituce k nezaplacení

Poslední dobou čteme a slýcháme čím dál častěji o špatné ekonomické kondici našeho státu. Když si ovšem uvědomíme, že si stát může dovolit luxus v podobě financování institucí typu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, až tak zlé to asi nebude.

Rade se nelibilo, ze se ve filmu Snezenky a machri mluvilo sprosteiDnes.cz

RRTV stojí daňové poplatníky několik desítek milionů korun. Tvrdit, že tato instituce někomu nic dobrého nepřináší, by bylo velmi troufalé. Rada totiž slouží nejpočetnější zájmové skupině v České republice - udavačům, donašečům a věčným stěžovatelům. Těm nejspíše nikdo nevysvětlil, že pobuřující reklamy či pořadu se lze snadno zbavit vypnutím přístroje či přepnutím programu. Nevadí, díky Radě totiž mohou ukojit své choutky a neustále ji zaměstnávat natolik smysluplnými podněty jako je podezření pro nevyváženost a neobjektivitu pořadu, mylné informování o začátcích pořadů nebo si mohou postěžovat, že se na televizní obrazovce objevil pořad s výskytem vulgarismů v nevhodnou dobu.
Rada osvícených regulátorů pak zasedne a vydá verdikty jako třeba tento: "Odvysíláním pořadu Sněženky a machři po 25 letech 20. listopadu 2010 od 20:00 hodin a v repríze 21. listopadu 2010 od 12:55 hodin na programu Nova, ve kterém se objevily zejména vulgarismy „kurva, píča, sere, vyseru“, se provozovatel dopustil porušení povinnosti nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné." (zdroj: digizone.cz, kompletní seznam výplodů z 23. zasedání Rady lze nalézt v tiskové zprávě zde).
Řekněte sami, není to za 64 milionů korun ročně obdivuhodný výkon? Udavač je šťastný, že pomohl dopadnout padoucha a Rada je spokojená, že opět posunula svět ke světlejším zítřkům.