Budeme vzdělanějším národem, když budou mít maturitu téměř všichni?

V sobotním vydání MF DNES mohli čtenáři nalézt obsáhlý článek, věnovaný problému chystaných jednotných přijímacích zkoušek na střední škole. Jde o téma, které je v posledních měsících často diskutované v řadě médií a vyjádřila se k němu již řada odborníků i laiků.

Nejčastějším kritikem jednotných přijímaček je Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, který v médiích (nejenom v MF DNES, ale i v České televizi či v Českém rozhlase) dostává velmi často prostor jakožto renomovaný odborník na školskou problematiku. Nejinak tomu bylo i v sobotní MF DNES.

Panu Feřtkovi i některým dalším kritikům se na jednotných přijímačkách nelíbí zejména to, že při nich bude stanovena minimální bodová hranice, kterou bude muset překročit každý uchazeč, který se bude hlásit na maturitní studium. Což povede k tomu, že řada žáků bude muset i přes svůj zájem studovat maturitní obor jít na učiliště. Tento záměr vidí kritici jednotných přijímaček jako zcela chybný a jako důkaz uvádějí aktuální čísla o nezaměstnanosti: vloni nenašlo práci 27% vyučených, 19% vyučených s maturitou, 15% studentů průmyslovek a 4% gymnazistů.

Na první pohled jasný argument pro to, aby co nejvíce žáků šlo na maturitní studium a co nejméně na učiliště. Jenže zkusme se nad nimi zamyslet trochu hlouběji. Po maturitě skoro každý absolvent gymnázia pokračuje ve studiu na vysoké škole a každý, kdo chce, si nějakou vysokou školu, kam ho přijmou s jakýmikoliv prospěchem ze střední školy, lehce najde. Vždyť v České republice je v současné době přes 70 vysokých škol.  Někdo jistě bude argumentovat tím, že také absolvent vysoké školy sežene práci mnohem snadněji než absolvent učiliště či střední odborné školy. Jenže zkoumal již někdo skutečnost, kolik vysokoškoláků, aby bylo zaměstnaných, muselo v současné době vzít i práci, na kterou vysokoškolský diplom vůbec není třeba? Stejně jako to, že někteří absolventi střední školy s maturitou pracují například jako pokladní v supermarketu, protože jinou práci prostě nesehnali?

Proto představa, že když bude více lidí mít maturitní či vysokoškolské vzdělání na úkor počtu vyučených, ubude tím nezaměstnaných, mně přijde jako nesmyslná. U absolventů učilišť pak vidím hlavní příčinu vysoké nezaměstnanosti v tom, že ze škol každoročně vychází nadbytek kadeřnic či číšníků, zatímco profesí jako jsou instalatér, obráběč kovů nebo strojní mechanik je na trhu práce nedostatek.

Také nemohu souhlasit s argumenty některých kritiků jednotných přijímaček, že ti, kteří snahu je zavést hájí, tím pádem usilují o méně vzdělaný národ. Na maturitní studium v současné době chodí až 80% žáků, vycházejících ze základních škol. A aby při tomto počtu maturitu úspěšně zvládli všichni - tak geniální národ prostě nejsme. Je potom zcela logické, že řada studentů končí na střední škole během prvního či druhého ročníku a i z těch, kteří k maturitě zdárně „doplují,“ jich zhruba čtvrtina zkoušku z dospělosti nezvládne.

To je zkrátka realita a snaha některých renomovaných odborníků, kteří usilují o snížení nároků na současné maturanty (které už tak jsou výrazně nižší než jaké byly před 15 či více lety), považuji za cestu do pekel. Sice bychom docílili toho, že maturitu bude mít téměř každý, ale vzdělanějším národem bychom se rozhodně nestali.