Babiš a Vondráček vypískáni, Štěch nikoliv. Tomu tedy moc nerozumím…

Při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu byli předevčírem vypískáni jak předseda vlády Andrej Babiš, tak i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Předseda Senátu Milan Štěch se naopak dočkal od demonstrantů potlesku.

K smutnému 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy na naše území, který násilně ukončil pokus o reformu tehdejšího totalitního systému, se již vyjádřila spousta kolegů blogerů. Já sám jsem byl 21. srpna 1968 na světě necelý měsíc, takže si z těchto událostí pochopitelně nepamatuji nic. A po dobu mé školní docházky se v souvislosti s ní v hodinách občanské nauky či dějepisu mluvilo pouze jako o „bratrské“ pomoci, která pomohla zhatit nebezpečí, které tehdy naší zemi údajně hrozilo. Až v době, kdy jsem chodil na střední školu, jsem se díky mým rodičům a díky poslouchání Hlasu Ameriky či Svobodné Evropy dozvěděl jména jako Dubček, Černík či Smrkovský, a také to, že nešlo o žádnou bratrskou pomoc, nýbrž o invazi, nařízenou tehdejším sovětským diktátorem Brežněvem.

Přestože tedy jde o výročí z hlediska naší národní historie velmi smutné, je dobře, že si ho i po 50 letech stále připomínáme. Proto jsem byl hodně zklamán tím, k čemu došlo při úterním pietním aktu, jehož účelem bylo vzpomnět oběti sovětské okupace ze srpna 1968. Ano, mám tím na mysli hlasitý pískot pražských demonstrantů při projevech premiéra Andreje Babiše a předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Podotýkám, že ANO jsem v parlamentních ani jiných volbách nevolil, a souhlasím s tím, že Andrej Babiš si některými svými postoji o kritiku poměrně často říká. Ovšem nemohu souhlasit s tím, že Babišovi odpůrci tentokrát k jeho kritice zneužili i připomínku 50. výročí srpna 1968.

Mnozí (včetně například bývalé předsedkyně Poslanecké sněmovny a „skoropremiérky“ za ODS Miroslavy Němcové) pravda argumentují tím, že Babiš jako bývalý člen KSČ a evidovaný spolupracovník StB nemá morální právo chodit uctívat oběti srpnové okupace. Není ovšem tohle přece jen přehnané a nesouvisí to s trochu primitivní formou antikomunismu? Vzpomeňme si, kolik bylo u nás před rokem 1989 členů KSČ. Těmi ostatně byli i výše zmínění Dubček, Černík, Smrkovský a další vůdci Pražského jara z roku 1968…

A především pak nechápu, když demonstranti před budovou Českého rozhlasu předevčírem vypískali Andreje Babiše, proč tak neučinili i v případě předsedy Senátu Milana Štěcha, který byl členem normalizační KSČ zhruba stejně dlouho jako Babiš (Štěch vstoupil do KSČ v roce 1979, Babiš v roce 1980). To jim opravdu Štěchovo varování před pokusy o diskreditaci České televize a Českého rozhlasu stačilo ke štěstí? A co už vůbec nechápu, je to, proč byl vypískán i současný předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který v KSČ ani v KSČM nikdy nebyl a je de facto bezkonfliktním politikem. Jenom proto, že má nyní stejnou stranickou příslušnost jako Andrej Babiš?

Tenhle selektivní přístup pražských demonstrantů a některých dalších lidí zkrátka ukazuje, že jim nejspíš nešlo o uctění památky obětí sovětské okupace, ale o možnost dalšího protestu proti Andreji Babišovi a současné vládě. Na rozdíl od dob normalizace mají samozřejmě na protesty proti kterémukoliv politikovi právo a žádná perzekuce jim za ně dnes nehrozí. Ovšem zneužít k tomu i takových událostí, jako byla vzpomínka na srpen 1968, považuji za hodně trapné.