168 hodin versus Střepiny. Asi ze mě bude nepřítel demokracie, ale Střepiny hodnotím výš

V neděli večer běží  na ČT i na Nově dva publicistické pořady podobného typu: na veřejnoprávní televizi je to pořad 168 hodin, na naší nejsledovanější komerční stanici pak pořad Střepiny.

Stejně tak jako k nedělnímu večeru na prvním programu České televize patří takřka neodmyslitelně pořad 168 hodin, na Nově je přibližně ve stejnou dobu vysílán pořad Střepiny. Oba tyto pořady jsou si typově velmi podobné: do zhruba půlhodinového vysílacího času je zařazeno 4-5 aktuálních témat nebo událostí, které během uplynulého týdne nastaly.

Včera se výjimečně oba dva pořady časově nekryly, takže jsem mohl oba dva zhlédnout a vzájemně porovnat. Střepiny začínaly hned po detektivním seriálu Dáma a král v 21:25. Sympatická moderátorka Markéta Fialová zahrnula do včerejšího vysílání 4 témata a všechna mi přišla zajímavá. Jako učitele asi nejvíc to úplně první, v němž se mluvilo o problematice víceletých gymnázií, konkrétně o tom, že jejich počet začíná již být v některých regionech příliš velký, čímž dochází k tomu, že na mnohých základních školách pak zůstávají ve třídách jen žáci průměrní a podprůměrní. Velmi zajímavé bylo i téma o korupci v českém zdravotnictví, byť zde možná mohli být reportéři TV Nova více konkrétní. Pak zde bylo ještě jedno politické téma – o výjezdech členů Babišovy vlády do regionů, a jedno oddechové téma – o snoubence prince Harryho Meghan Markle a o zvyklostech v britské královské rodině.

A jaká byla obsahová struktura pořadu 168 hodin, který začínal včera v 21:55 na ČT1? V první reportáži jsme se dozvěděli, že si hradní kancléř Mynář a prezidentův poradce Nejedlý udělali za peníze daňových poplatníků výlet do Číny kvůli tomu, aby zjistili, co se děje s předsedou společnosti CEFC. Z druhé reportáže se pak diváci dozvěděli, jak tučnou pokutu musel zaplatit rakouský vicekancléř za svůj satirický výrok vůči televizi ORF. Následně se pak reportéři ČT vyptávali Andreje Babiše a Tomia Okamury (aniž se dočkali přímé odpovědi) v souvislosti s jejich ne úplně lichotivými výroky na adresu veřejnoprávní televize, respektive veřejnoprávního rozhlasu.

Třetím politickým tématem byla současná bouřlivá situace na Slovensku, přičemž k hodnocení nedávno odstoupivšího premiéra Róberta Fica si redaktoři 168 hodin pozvali vskutku pozoruhodného hosta: bývalého kontroverzního slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. Pak následovaly Malostranské korekce redaktora Miroslava Koreckého, které podle mě vždy patří v tomto pořadu k tomu nejlepšímu, poslední téma se týkalo nemoci minulý týden zemřelého britského fyzika Stephena Hawkinga.

Jak tedy z mého pohledu vyšlo srovnání včerejších 168 hodin se Střepinami? Ačkoliv kvůli tomu budu při současné atmosféře možná označen za nepřítele demokracie, nepřejícího naší vždy objektivní veřejnoprávní televizi, na kterou nevybíravě útočí prezident i premiér v demisi, já výše hodnotím Střepiny na Nově.

Jak už jsem napsal výše, ve včerejších Střepinách mně přišla všechna 4 témata zajímavá. Kdežto u pořadu 168 hodin mě zaujaly pouze zmíněné Malostranské korekce a reportáž o Stephenu Hawkingovi. Co se naopak politických témat týká, tak zprávami o cestě Mynáře s Nejedlým do Číny nás minulý týden krmila takřka všechna bulvární i nebulvární média, co nepříliš chytrého prohlásil Tomio Okamura, to také slyšíme v televizi takřka pořád. A přizvat si jako hosta k hodnocení politické kariéry Róberta Fica zrovna Vladimíra Mečiara, no nevím…

Opravdu si nemyslím, že by Českou televizi ovládal Miroslav Kalousek nebo snad někdo jiný z „pražské kavárny.“ Ale konkrétně u pořadu 168 hodin jsem měl již víckrát v poslední době dojem, že je v něm příliš mnoho politické agitace a příliš málo kvalitní publicistiky. Bude-li se proto příště v neděli večer časově krýt 168 hodin se Střepinami, dám s největší pravděpodobností pořadu na Nově.