Soud opět usoudil, že „pět v českých", požadovaných tajemníkem sociálně demokratických premiérů, neznamená miliony korun. Už to, že měly ležet na stole, nám mělo být podezřelé.
Foto: HN - Zuzana Šmajlerová
Pět je prostě jen pět, nic víc. Takže je jasné, že koruny nikdo nechtěl, co by kdo dělal s pouhým búrem. Dlouho nás soudci nechávali napjaté, ale teď, na poslední chvíli před uvedením zákona o zákazu zveřejňování odposlechů do praxe, se investigativním reportérům povedlo získat záznam zajímavého telefonátu a vše je hned jasnější.
Volá pan D. (z utajeného místa u polských hranic) panu M. (na známé místo u polských hranic, konkrétně do Náchoda):
D: „Hele, woe, nějakej Špíra tu po mně něco chce, a co prý mně může nabídnout, jako za to. A ty prý kamarádovi rád helfneš."
M: „Jó, my sme všicni lóbisti a všicni sme kámoši. Hele, co kdyby ti zaplatil pěkněj večer u mě v hotelu, já mu udělám cenu. Je tu pěkná Vyhlídka. Zvlášť na holky. Tý jo, když vylezou na stůl, až nad tou Vyhlídkou dědci z Prahy omdlívají. A jezděj sem taky ministři, jeden je dokonce nějakej euro-komisař. Asi dohlíží nad eurama, to musí být dobrej džob. Jenom se jim nechce platit, ale skrblící to nejsou. Voni mně to proplatí dodatečně, že mně třeba dají milionek na saunu - aspoň se budou mít kde ohřát, hehe. Nebo pozvu pár senilů, že jim jako ukážu počítač, a voni pošlou tři mega na rekvi-, rukve-, kua jak se to řekne, jo, re-kvali-fikace. Asi že to byla opakovaně kvalitní ta, no - fikace, hehe."
D: „Tak domluveni. Ale víš, že sem patriot. Žádný východní naplaveniny. A ať je z čeho vybírat."
M: „Jasňačka. Řekni mu, že chceš PĚT V ČESKÝCH NA STOLE. A já zařídím zbytek."
