Dnes ráno zalehl kamion dálnici u Mladé Boleslavi. Doprava ve městě zkolabovala. A jak nám pomohla policie, jak nás chránila?
Foto: policie CR
Ono to vlastně není dálnice, ale jen rychlostní silnice. Takový malý fígl. Protože zatáčky jsou zatočenější, než dovolují normy pro dálnici, tak jen změníme kategorii komunikace, ale předpisy necháme stejné. Takové hezké české řešení. Tedy ne že bych chtěl, aby se tu jezdilo devadesátkou, ale proč pak máme ty normy, že ano. Nebylo by jednodušší změnit normu, než vymýšlet nové kategorie? Stejně všichni říkají dálnice oběma typům. Ale o to nejde.
Nejde ani o to, zda řidič najel na známý propad v povrchu, o kterém všichni místní roky vědí, a který se po každé opravě do několika měsíců objeví znovu. Nejde ani o to, že nájezdy na dálnici jsou tu nestandardně krátké. Nebo že 110 km/h na značce před nimi nikdo nerespektuje, vždyť se k omezení rychlosti sjíždí z kopce a kdo by tu zbytečně brzdil. Nejde ani o to, že kamioňáci často jezdí (s prominutím) jak podsvinčata (samozřejmě někteří – spousta jich také jezdí slušně, to musíme přiznat i my vždy vzorní a ohleduplní řidiči osobáků).
Jde o to, že nehoda se prostě někdy stane. A řidič by tak nějak čekal, že se někdo postará o zmírnění jejich následků pro ostatní nevinné účastníky silničního provozu. Jak se o nás postarala dnes dopravní policie, která nám pomáhá a chrání nás? Podle jejího nejlepšího vědomí a svědomí? Vyhnala nás z nebezpečné a v jednom směru neprůjezdné dálnice do města, známého již beztak jedním z nejhustších provozů u nás. A tam si poraď, řidiči, jak umíš.
A Boleslav zkolabovala. Trefit přes město na nájezd u Bezděčína není jen tak, místní to zvládnou, ale nechtěl bych být v kůži náhodně projíždějícího. Je možných několik průjezdů, ale díky uzavřenému Staroměstskému náměstí mají všechny minimálně jednu chuťovku: stopku. A to dokáže velmi rychle vytvořit tzv. „dead lock“, smrtelné objetí, kdy fronta na jednu stopku znemožní průjezd stopkou druhou, její fronta ale zase jinde blokuje stopku první, atd. Netrpěliví řidiči se otáčejí a z jedné stojící fronty zamíří do druhé, pak do třetí. A nakonec stojí úplně stejně. V diskuzi na internetu popisují řidiči, jak se po 90 minutách konečně dostali zpět k výchozímu bodu a povedlo se jim z města prchnout směr Jičín (tedy přesně opačným směrem, než chtěli jet), odkud už do Prahy trefili.
Jedinou volnou trasou skoro bez nutnosti dávat přednost v jízdě přes Kosmonosy, Dalovice a Čejetice, kolem hlavního nádraží a skrz letiště nás jelo (naštěstí) jen pár. Takže bych si vlastně nemusel stěžovat. Ale mně to nedá. Proč nám ta policie nepomůže, když to má na štítu (tedy na autech). Ne, nechci okamžité vyznačení objížďky a změnu dopravního značení kvůli pár hodinám do odstranění následků nehody, to je asi nereálné. Ale podle mne by stačilo tak 5 příslušníků schopných řídit dopravu, kteří by se postarali aspoň o ty křižovatky se stopkami. Vím, že by chyběli jinde, ale přece vždyť se jedná o výjimečnou situaci, tak by se to snad dalo zařídit. A průjezd městem by se zrychlil z několika hodin na třeba pouhou čtvrthodinku.
Není to jen problém Mladé Boleslavi. Stejné je to obvykle i kdekoliv jinde. Havárie vás vyžene do neznáma a poraďte si, jak umíte. Při nehodě na dálnici často pomoc policie končí u nejbližšího sjezdu, kde musíte sjet, ale hned první „Dej přednost“ na exitu pod dálnicí je neprůchodným trychtýřem. Co s tím? Co třeba místo „Pomáhat a chránit“ si dát předsevzetí „Myslet, pomáhat a chránit“.
