Přišlo mi, že odpověď na reakci pana Vítka Kučíka, u jednoho z mých minulých článků, za kterou děkuji, si zaslouží víc než pár řádků v komentáři.
Jednalo se o reakci na blog „Mnoho povyku pro žárovky“ a zde už ona reakce, která stojí za delší komentář. ;-)
Mnoho povyku...
... a vždyť ani o nic nejde... To mi říkala i stranička-učitelka, když mě hnala na povinnou bezplatnou práci na poli: "Co to je pro mladýho chlapa ohnout záda a nakopat pár brambor?!"
Ať jsou nebo nejsou žárovky tepelná topidla, nechť posoudí každý sám a sám také posoudí, co se mu vyplatí. Není nutné, aby tato rozhodnutí činil někdo za nás s přesvědčením, že "ti zabedněnci by to stejně nepochopili, tak je k dobru přivedeme na železném řetězu" :))
Ach ten Hayek - čím déle je mrtvý, tím více má pravdu... ale to sám víte :))
Děkuji za odpověď pane Kučíku, to s těmi žárovkami opravdu bylo jenom pro pobavení.
Co se unie týče, je skutečně chyba se rozčilovat právě nad žárovkami. Základní problém není v tom, že jsou zakázané žárovky na svícení, základní problém ani nebyl v tom, že jste musel jít kopat na pole. Problém je v celkovém konceptu ze kterého vyplynulo zakázání žárovek, problém byl v "konceptu" ze kterého vyplynulo to, že jste musel jít kopat na pole. I kdybyste si po dlouhých peripetiích vydupal, že na to pole nepůjdete, tak by se kvůli režimu našlo něco jiného, co byste musel místo toho dělat. I kdybychom prosadili, že žárovky zase budou na svícení, tak si EU vymyslí místo toho deset jiných volovin.
Jde mi o to připomenout, že EU měla být projektem spolupráce států především v zahraniční politice ve smyslu silná vyjednávací pozice států v EU oproti ostatním státům a místo toho se naše unie zaměřuje na nějaké regulování uvnitř sama sebe. Není to výsledek žádné hluboké analýzy ale řekl bych, že takto vnitřně regulovaná není ani Amerika, tam jsou jednotlivé státy v některých věcech suverénnější než jednotlivé státy u nás v EU a to se jedná o jeden stát podstatně delší dobu než fungujeme my v rámci EU, i přesto že jsou jednotlivé státy do značné míry samostatné, vystupuje Amerika v zahraniční politice jako jeden suverénní stát!
Tedy zákaz žárovek by neměl být argumentem sám pro sebe, ale jedním z mnoha argumentů pro změnu směřování naší EU. Od současné změkčilé socializace a regulace, která vede Evropu od krize ke krizi a z bláta do louže, k otevřenějším neprodotovaným a nezregulovaným samostatným a soběstačným trhům, která hospodářství evropských států pročistí a posílí.
Žárovky jsem použil jako takový, snad vtipný, příklad pokřivení trhu. Kdy regulace prodeje klasických žárovek způsobí jejich prodej mezi topnými tělesy, což ještě není tak zlé, jako když regulace stavebních parcel a stavebních povolení, v kombinaci s regulací úrokových sazeb způsobí cenovou bublinu a hypoteční krizi.
Ani tím nechci říci chovejme se ve všem tak jak USA, to by byla také velká chyba, ale pouze buďme v zahraniční politice alespoň tak silným hráčem jako spojené státy a uvnitř EU buďme naopak svobodnější než jsme doposud, to je to k čemu se snažím svými texty přispět.
