Nemohu vědět a není to ani tak důležité, kdo v Sýrii použil chemické zbraně, ale je dobré si připomenout, že mezi 152 státy světa, které v roce 1972 podepsali Úmluvu o zákazu vývoje, výroby a hromadní bakteriologických a toxinových zbraní a o jejich likvidaci, chybí právě Sýrie.
Neznám pravé důvody, proč jsou USA odhodlány dělat pořádek v Sýrii, co mě ovšem zaráží daleko víc je lhostejnost a ignorace ostatních států.
Jenomže to je dilema. Co je správné? Nechat je, ať se tam potlučou jak ve Rwandě a až jedna skupina vyvraždí druhou, politovat je a říct vítězné straně, tak jste si to doma konečně vyřídili, pojďme být zase kamarádi!?
Je pravdou že nemůžeme vědět, co se stane pokud se zapojíme do bojů v Sýrii, nemůžeme vědět, jestli se moci neujmou radikálové a pro tu zemi to nebude z bláta do louže, ale celkem s jistotou už víme, co se tam děje, když se do těchto bojů nezapojujeme. Nejsem příznivcem žádné války, ale vždy horší než válka, je genocida.
Tady totiž nejde o to, jestli pomoci nebo nepomoci po stovkách vražděným Syřanům, kdyby šlo jen o to, dávno by tam vpadla armáda a zastavila jak Asada, tak povstalce. Tady se hraje o to, kdo má tu odvahu se v této hře politicky postavit proti Rusku, které kryje zadek Asadovi. Proč to proboha aspoň nepřiznají a maskují to za to, že neví, jak se bude situace vyvíjet v Sýrii po poražení dosavadní diktatury? Tady se hraje „pouze“ politická hra o to, kdo je na čí straně a kdo najde zbabělejší výmluvu.
No tak aspoň nebuďme takový srabi a přiznejme si, že nikomu z nás se nechce položit život pro nějaké tisíce Syrských dětí, které teď buď se svými rodiči utíkají přes hranice nebo už neutíkají, protože se nadýchaly smrtícího sarinu a leží tam na zemi bez známky života.
Tedy, když už nemám tu odvahu sám tam jít a položit život, kvituji, že ve světě našel odvahu aspoň jeden jediný politik a doufám že přesvědčí kongres. Sice tam neposílá sám sebe, ale i tak dává hlavu na špalek minimálně politicky. Muselo to být velice obtížené rozhodnutí a obrovská odpovědnost s nulovým ziskem finančním, ale s možností obrovského zisku či ztráty morální. Nikdo nedokáže předpovědět, v co se to může vyvinout celosvětově, ale právě teď, v posledních dnech, se tam děje genocida a právě teď potřebují civilisté v Sýrii, aby se jich někdo zastal.
