Výprava na Mars. Kdy se uskuteční a jak bude vypadat?

Lidé mají odjakživa touhu objevovat neznámé a vydávat se do neprobádaných končin. Po Měsíci je další v pořadí Mars. Podle NASA by vesmírná loď k „rudé planetě“ měla odstartovat někdy kolem roku 2035. Zdá se to jako dlouhá doba, ale – jako každá jiná – uplyne jako voda. Můžeme se již dnes připravit na nové okamžiky triumfu? A zcela se vyvarovat možné hořké prohry?

Planeta Mars. Vznikl tam někdy život?

Výprava k Marsu bude zatěžkávací zkouškou pro celý kosmický průmysl - a nejen ten. Na přípravě expedice se podílejí lidé z mnoha oborů. Je potřeba vyprojektovat vyhovující loď, najít potraviny, které astronautům dodají při náročné misi dostatek energie a potřebných vitaminů a zároveň jim budou i chutnat, zajistit možnost okamžitého lékařského ošetření, připravit všechno vědecké vybavení...

Pravděpodobně devět měsíců cesty k Marsu, půl roku na místě a dalších devět měsíců zpátky. Cesta dlouhá stamiliony kilometrů. To je už něco úplně jiného než dva dny - něco přes 300 000 kilometrů - k Měsíci.   

Jak bude vypadat loď na cestu k Marsu? Určitě by měla obsahovat alespoň malé kajuty pro všechny členy posádky (zatím se počítá s šesti), aby během dlouhého letu měli aspoň to minimum soukromí. Jelikož let k Marsu potrvá asi devět měsíců, bylo by dobré zajistit i otáčející se části simulující gravitační pole.

Se stavem beztíže totiž přichází mnoho zdravotních problémů. Z kostí se odplavuje vápník a ty křehnou. Svaly, především na nohou, atrofují. Kardiovaskulární systém se oslabuje. Astronauti mohou ztrácet smysl pro rovnováhu.

Dlouhodobá izolace a pobyt ve stísněném prostoru s sebou nese i velkou psychickou zátěž. Tým astronautů musí být dobře sehraný a jeho členové klidní, vyrovnaní lidé.

Je ale možné, že se některý z nich zraní nebo onemocní. Na palubě musí být veškeré základní léky, lékařské vybavení a operační nástroje. Ve stavu beztíže by náročnější operace nebyla pravděpodobně proveditelná, ani s pokroky v miniinvazivní chirurgii a s operačními roboty. Dr. Jon Bowersox, chirurg na University of California, považuje chirurgii ve vesmíru až za poslední možnost, když už vše ostatní selhává. A například u složitých poranění končetin by podle něj byla bezpečnější amputace zraněné části, než obtížná operace.

Obtížné může být i řešení zásob a odpadu. Vzduch i voda budou muset procházet rozsáhlou recyklací. Vědci z Evropské vesmírné agentury (ESA) věří, že by v tom mohly pomoci bakterie a následně rostliny, které budou produkovat kyslík. Problém je ale opět ve stavu beztíže. Mnohé rostliny se mu již na orbitálních stanicích dovedly dobře přizpůsobit, ale s konkrétními druhy bakterií testy teprve probíhají.

Možných rizik během cesty - nezmínila jsem třeba ještě vliv zvýšené radiace a možnost poškození lodi mikrometeoritem - existují stovky nebo tisíce.

Dennis G. Palaccio, dřívější pracovník NASA, odhaduje pravděpodobnost úspěšného návratu astronautů na méně než 75 %. Profesor H. H. Kölle z Technické univerzity v Berlíně je tato šance dokonce jen 4 až 25 %.

Výpravy na oběžnou dráhu a na Měsíc měly tu výhodu, že se dalo uskutečnit několik předběžných pokusů - se zvířaty nebo prostě vysláním sond. Mise na Mars s posádkou se však od poslání sondy liší tak moc, jak je to jen možné. A „zkušební let" by byl příliš nákladný.

Z minulosti kosmonautiky víme, že hodně z prvních pokusů selhalo. Na druhou stranu, dnes je technika mnohem dál a konstruktéři dělají všechno pro to, aby bylo nebezpečí pro lidskou posádku co nejmenší.

Někdy se ale první výprava uskutečnit musí. Jak se říká - všechno je jednou poprvé. Podle odborníků na to budeme v třicátých letech tohoto století již dostatečně připraveni (je-li však možno to tak říci).

Zatím se můžeme jen těšit, až svět obletí záběry prvních lidí na Marsu. Budou vztyčovat vlajku? A pokud ano, jakou? Je pravděpodobné, že většina členů posádky budou Američané. Ale ESA na plánu s NASA spolupracuje a mnoho dílčích systémů, které by mohly být využity, vyvíjí například i Rusko a Japonsko.

Možná by tedy byla vhodná mapa Země?

Na okamžik si to představme. Na Václavském náměstí se před obří obrazovkou shromáždil dav lidí. Zdálky to může vypadat jako koncert nebo demonstrace, ale když přicházíme blíž, vidíme a slyšíme moderátora - oznamuje, že za několik minut budou k dispozici první autentické záběry, pořízené lidmi na Marsu.

Hlasitě šumící dav najednou podivně umlká. Pohledy shromážděných směřují k chvějícímu se zrnícímu obrazu. Ten se ustaluje. Je na něm vidět pětice lidí v tenkých skafandrech - tři muži a dvě ženy. Jedna z nich volá na momentálního kameramana, aby taky šel do záběru. On kontroluje kameru na stativu a s úsměvem do ní zamává. Už se přidává k ostatním. V pozadí je stanice, která se jim stane asi na půl roku domovem.

Už není ticho. Lidé mluví jedni přes druhého, jásají i hádají se. Záznam vzbuzuje emoce.

Obraz astronautů střídá opět moderátor, který má ve studiu několik expertů na kosmonautiku a diskutuje s nimi význam toho dějinného okamžiku. Ale na náměstí už jejich odpovědi poslouchá málokdo, to spíše posluchači doma u televizí.

Za třicet let uvidíme, zda se tato předpověď naplní nebo ne. Kdo dnes ví?

Již v současnosti ale výzkum spojený s plánovaným letem na Mars přináší nové objevy, stejně jako kosmické programy v minulosti. A ať už bude výpravu provázet triumf nebo nezdar, vstoupí do dějin.

Doufejme tedy, že s úspěchem.

Citace Dennise G. Palaccia a H. H. Kölleho pocházejí z knihy Kolumbové vesmíru II: Souboj o stanice (Karel Pacner, Paseka 2007).

Ačkoli opravdová výprava k Marsu se uskuteční až za zhruba třicet let, již v tomto roce si mohou děti a studenti vyzkoušet simulovaný let na Mars během Expedice Mars 2007, pořádané Dětskou tiskovou agenturou a Českou kosmickou kanceláří. Soutěže se účastním v oboru palubní lékař a biolog. Příloha o lékařství během mise na Mars, připojená k tomuto článku, je mým projektem z minulého kola. Koho zajímá kosmická medicína, tomu jistě poskytne zajímavé užitečné informace.

V projektu shrnuji možná řešení zdravotních rizik během dlouhodobých kosmických letů, pokusy proveditelné při cestě na Mars a experimenty přímo na povrchu Marsu.

Co říci na závěr? Nashledanou u televize za třicet let.