Styďte se, blbečci!

Komu říkají něco jména Zuzana Macurová, Denisa Billá nebo třeba Magdaléna Šindelová? Většina populace je nezná, ale mohli by být vzorem pro ostatní. České florbalistky a příkladné reprezentantky.

Všechny jmenované a několik dalších mladých žen tvoří florbalový tým, jež vzorně reprezentují Česko a stojí příkladem všem okolo. Velmi úspěšně bojují na mistrovství světa ve Švédsku a tím trochu vstoupili do povědomí veřejnosti. Mělo by se ale též vědět, že jsou to amatérky a cestují ve svém volném čase. Pracující a studentky musí složitě skloubit svoji profesi a koníčka a nejen, že z toho nemají žádné odměny a výhody, ale ještě to financují ze svého. Pouze pro tu čest reprezentovat, jak se shodují.

Jaký nebetyčný rozdíl mezi nimi a třeba reprezentanty ve fotbale. Jména jako Ujfaluši, Baroš, Kováč. nebo Fenin jsou synonymem úplně jiné kvality. Nafoukanost, arogance, sebestřednost a rozmazlenost jsou jen malý výčet oné pseudokvality, kterou nelze přehlédnout. Není jim hloupé, vzít si od svazu startovné za každý, i velmi nepovedený zápas a i když je to v porovnání s jejich příjmy almužna, ani je nenapadne přemýšlet jinak. Že by těch pár set tisíc věnovali třeba mládeži, postiženým nebo  jmenovaným florbalistkám. Prvním by to rozhodně neublížilo, ale druzí, i veřejnost, by to jistě ocenili. Ale to je asi nad jejich rozlišovací schopnosti a takové skutky se v jejich pokřiveném světě nenosí.

Přejme si , abychom takovýchto světlých zjevení, jako jsou jmenované ženy a jejich kamarádky, měli co nejvíc. Protože dobra není nikdy dost.