Seš blbej, ale budeš se mít dobře.

Tuto větu pronesl ke svému otrávenému synovi blahobytně vypadající otec, když kráčeli po chodbě gymnázia, kde se onen rodič právě dozvěděl, že jeho potomek propadá skoro ze všech předmětů.

Je to čítankový příběh o tom, jak by se to nemělo dělat. Otec, bývalý vysoký funkcionář komunistické strany, po převratu tedy zcela logicky velmi úspěšný podnikatel, matka alkoholička v domácnosti a rukou společnou vychovávají syna, jenž si tohoto domácího štěstí užívá. Otcem je školen v duchu minulých ideologií, že nemá na nikoho brát ohled, že krást a lhát se smí a hlavní je být all right, jak si říkají v klubu oni podnikatelé. Matka je mu k smíchu, tak už od plen z něho vyrůstá hajzl, jenž si ničeho neváží, myslí si, že mu všechno patří a podle toho se chová. Po svých rodičích nezdědil moc inteligence a soustavná cílená výchova otce se na něm podepsala.

Tatínek má peníze, jak k nim přišel, to není podstatné, má známosti a tak i jeho synek bude dělat kariéru. Nejlépe jsou na tom advokáti a tak půjde na práva, to už se zařídí. Musí nejdříve ale někde odmaturovat a nejjednodušší to bude na gymplu. Co na tom, že mladý pán už základní školu sotva prolezl, všechno lze koupit, když ovšem člověk ví, za kým jít. A tak mladý necitelný a zhýčkaný parchant si za otcovy peníze koupí maturitu, k jejímuž úspěšnému zdolání od tatínka dostane fungl novou audinu a stejným způsobem absolvuje i právnickou fakultu. Poté nastoupí do advokátní kanceláře strýčka, otcova kamaráda, bývalého člena ÚV KSČ, aby se otrkal a naučil se v tom chodit. Tatínek ho vždy vysekal za všech malérů, ale on tu nebude navěky a tak se se mládí musí učit samostatnosti.

Pak zbývá už jen vlézt do nějaké strany, jedno jaké a pevně se usadit v politice. Tam teprve se dají vydělat peníze, o tom se nikomu z těch moulů, co se popelí dole v prachu, ani nezdá.