Ten kdo sledoval pondělní pohovory s Babišem na téma Rusko, má jasno. Větší tragéd v premiérském křesle nikdy neseděl. A to už tam byli kapacity. Zbývá přetrpět tu hrůzu do podzimu a pak ho nabrat na vidle.
Děje se ve státě českém něco hodně hnusného a smradlavého. Ne že by se dosud nic podobného nedělo, protože historie mladé české republiky je složená jen z lumpáren a ještě větších lumpáren. Ale tohle je interliga. Tady to věští podstatně větší průser.
Prokazuje se to, co se mimochodem ví už dávno. Že Rusáci jsou hajzlové a žádné svinstvo jim není cizí. Jakmile jde o jejich špinavé zájmy, jdou kámoši stranou a ohledy se zásadně neberou. A je úplně jedno, jestli jsou to Češi, Poláci, Ukrajinci nebo někdo z jiného konce světa.
A pak je tu Babiš, z vůle něčí zrovna teď český premiér, létající vrbětický muničák a zvědavá veřejnost. V tuto chvíli se ukazuje, jaké nemehlo, tělesné i duševní, nám velí. Jeho totální neschopnost byla odhalena během koronavirové krize, ale teď to dostoupilo vrcholu. Stal se ubohým šišlavým kašpárkem, jelimanem utápějícím se ve svých vlastních lžích a reklamou na slizký hnis. Kdyby to nebyl český premiér a kdyby nešlo o život, byla by to hodně dobrá taškařice. Ale tady je to spíš na veliké bulení. Kam jsme to dopracovali a jaké hrůzy nás ještě čekají.
Jestli je Bůh, musí už zasáhnout. A srovnat tenhle zkažený svět a v něm jednu ještě zkaženější zemičku.
