Ordinace v oranžové zahradě.

Zdálo by se, že po neuvěřitelném selhání vlády páni doktoři dosáhli svého. Vytrucovali si zvýšení platů a přijetí všech odborářů zpět na svá původní místa.

Všech, až na jednoho. Hlavní postava toho podivného panoptika vyhrožovačů byla najednou na dlažbě. Přes všechna jeho nabubřelá prohlášení, jak se nebojí budoucnosti a jak má nabídky z nemocnic po celém světě, nakonec stáhl ocas mezi nohy a čeká na milost. Všechny nabídky se záhy rozplynuly, to asi pod dojmem náčelníkova selhání při měření tlaku v přímém přenosu a tak museli se záchranou přispěchat sami odboráři. Ten, jež pro ně cenil zuby na všechny strany a poštval proti sobě většinu veřejnosti, přece nemůže skončit na pracáku, to dá rozum. Musíme nasadit všechny páky, aby se z šéfa nestal kašpar, nestalo li se to už.

A tak se z vrchního neuvolněného odboráře řízením osudu pravděpodobně stane podřízený uvolněný vyžírka. Bude vysedávat na schůzích, olizovat známky a zvedat ruce. To je nakonec asi to, pro co vlastně protestoval. Čest jeho památce.

Autor: Jiří Nohava | čtvrtek 3.3.2011 11:55 | karma článku: 23,87 | přečteno: 1773x