Naivně jsem si myslel, že svoboda slova byla jedním ze sloupů demokracie, za které jsme před třiceti lety zvonili. Ale dobře mi tak, za svou zaslepenou pravdomluvnost asi musím dostat přes čuňu.
V souvislosti s vládními tahy kolem koronaviru jsem ony pro mne nepochopitelné kroky zkritizoval a nazval zainteresované papaláše nelichotivým, byť spisovným slovem. Okamžitě mi bylo jistou paní administrátorkou sděleno, že můj článek byl stažen z hlavní stránky, protože porušuje kodex blogera. Chápu, že každý si může doma stanovit libovolná pravidla a hosté to musí respektovat. Ale mělo by být leit motivem každého novináře psát pravdu a za pravdu bojovat. Jistě, napíšu li do novin, které patří jistému bezcharakternímu soudruhovi, že onen soudruh je idiot, musím počítat s reakcí. A ta je tím tvrdší, čím větší hajzl je potrefený. Naštěstí mne může pouze vyhodit ze svého blogu, i když by mne nejraději, podle své podstaty, zastřelil.
Jsou zde podrubriky, kde se lidé vyjadřují o počasí, vaření, myslivosti a jiných netřaskavých tématech. Ale máte li rubriku politika, musíte počítat s tím, že se odpůrci vašeho guru budou vyjadřovat, vesměs nelichotivě, i o něm. Jestliže někdo vypadá jako idiot, mluví jako idiot a chová se jako idiot, idiotem prostě je. A kdo se ještě dnes zastává toho idiota, je stejným idiotem.
