Klucí, já vás fakt miluju!

Topol a Paroub, dva giganti na domácí politické scéně. Usměvaví, slušní a čestní sympaťáci, pro dobrou věc vždy schopni položit život. Není možné je nemít rád a mnoho občanů jim takto podlehlo. Dlouho jsem pravdu skrýval, ale už to dál nejde. Prostě jsem se bezhlavě zamiloval.

Je to láska bláznivá, ale i krásná a okouzlující. Zbytečně mne starší varovali, nenaběhni si, seš naivní, jsou to staří zkušení šíbři, ale vše marné. Kdo někdy tak šíleně miloval, tak mne snad pochopí. Nejím, nespím, bloumám po Praze a roztouženě čekám, že své milované někde potkám a budu moci se jich alespoň dotknout. Představuju si, jak spolu jdeme ruku v ruce  po louce u Berounky, trháme pampelišky, pozorujeme nízko letící oblaka, popíjíme pivo a slivovici a  povídáme si o samých krásných věcech. O státním dluhu, o třináctých důchodech, o kmotru Mrázkovi, o školném a pastelkovném, o strýčcích Dalíkovi, Tvrdíkovi, Rathovi a Langerovi, o naší lásce k drahým jídlům, autům a blondýnám, o společné dovolené v Toskánsku, o bývalých nehodných a nevděčných manželkách a odpoledne krásně plyne. Dojdeme k řece a já tam najednou stojím sám. Pak zamáčknu slzu, protože je to, sice krásný, ale jen sen.

Čím dál více si uvědomuju, že moje láska je silná, ale pouze platonická. Co je proti jejich starostem, státnickému rozhodování, slavným stavbám, dálnicím, tunelům a haciendám. Jsou stále ve stresu, starat se o blaho všech je velmi vysilující a tak chápu, i když se strašným přemáháním, že jsem pouze jeden z mnoha. Je to velmi bolestné, ale musím se s tím smířit. Vím, že spousta jiných miluje stejně jako já Paroubův sexy mozek, jeho krásnou postavu a odulý břich a Topolovu antickou hlavu, vybranou mluvu a nějaké gule, ale to nevím, co znamená. Jinak mě u obou fascinuje jejich starost o blaho všech, kterou se vší samozřejmostí nadřazují svému osobnímu, ta je až mystická.

Kluci moji milí, když už vás mít nemohu, chtěl bych si vás zachovat ve vzpomínkách takové, jací skutečně jste. Se svými krásnými tvářemi, božskými vlastnostmi a neutuchající energií v boji proti všem špatnostem světa. Vaše vlast a vaši věrní vám to nikdy nezapomenou.

Ćest práci!

Autor: Jiří Nohava | pondělí 1.2.2010 16:05 | karma článku: 17,46 | přečteno: 1168x