Já jsem Paroubek, kdo je víc!

Na české politické scéně se pohybuje spousta podivných zjevů, ale tento dinosaurus je skutečným unikátem, kterého nám zahraničí zcela jistě závidí. Denně musíme blahořečit osudu za to, že nám nadělil tohoto zachránce. 

Jiří Paroubek se narodil proto, aby spasil tuto zemi, byl oslavován a  přitom ho to nestálo moc sil. Za minulého režimu se protloukal všelijak, musel vzít zavděk podřadnou funkcí přes hospody a ubíjet svůj zjevný talent. Pak jednoho dne došlo k podivnému převratu, nenávidění komunisté se někam schovali, on vystoupil ze stínu a zavětřil svoji šanci. Zjistil, že není těžké lidi ukecat a že se vždy najde dost hejlů, kteří mu sednou na lep a uvěří jakoukoliv hovadinu. Jeho zbytnělá představa o vlastní dokonalosti a nenahraditelnosti dostala obří rozměry a nic nestálo v cestě jeho zápisu do historie a zařazení mezi velikány této země.

Jeho touha po moci a slávě je obrovská, jeho předpoklady pro šéfování státu nemenší a tak by lidé vlastně měli být rádi, že někdo tak dokonalý se uvolil vzít na sebe tu šílenou zodpovědnost a tuto těžkou a nevděčnou roli zastávat. Všechno měl dokonale promyšlené, jen mu čáru přes rozpočet dělají političtí nepřátelé z konkurenčních partají a nakonec i samotní voliči, kteří nechápou jeho genialitu a z gruntu nesouhlasí s jeho teoriemi. Dokonce zašel tak daleko, že proti své přirozenosti omladil rodinu, nechal si transplantovat sexymozek, přestal se cpát bůčkem a chlemtat pivo, začal si kupovat barevné kravaty, místo trenýrek nosit boxerky a se sebezapřením polyká jogurty a viagru. Ani to nepomáhá, jeho vliv ve vlastní straně slábne a i jeho nedávní servilní kumpáni začínají mít dost jeho manýrů a dali mu jasně najevo, že by se mohl pakovat. Toto on nechápe a považuje za obrovskou nespravedlnost.

Tento přítel zadlužování má nyní nůž na krku. Ne že by jeho spoluzadlužovatelé změnili na dluhy svůj názor, ale průzkumy, jež oni považují za nezpochybnitelné, je varují. Mohlo by se totiž docela dobře stát, že v říjnu jeho kouzlo nezafunguje a oni by se nedostali ke korytům a to je pro ně nepředstavitelné. To, že by se k moci dostali jejich úhlavní nepřátelé, je dosti velký strašák a tak je třeba udělat cokoliv, jen když to bude účinné a oni budou mít své jisté.

Paroubek ze sebe pracně smyl vaječnou omeletu, spolkl hořkou zradu blonďaté celebrity, vydýchal komický blog své choti a zamračeně hledí do budoucna. Moc dnů slávy mu už nezbývá. Rozhodně by měl oprášit staré známosti z restaurací a jídelen.

Autor: Jiří Nohava | sobota 25.7.2009 17:35 | karma článku: 32,26 | přečteno: 1557x