České buchty a pivo jsou notoricky známé téměř všude. Méně už se ví o jiném fenoménu, kterým je česká facka.
Jdu po ulici a vidím, jak ženě středního věku upadl kapesník, či co. Jsem od místa činu vzdálen pár desítek metrů a tak než stačím neznámé pomoci, předešel mne jakýsi cizý pán, pohybující se poblíž. Pomačkanou bílou věcičku zvedl z prachu a se slušným "promiňte, něco vám upadlo", oslovuje nic netušící paničku. Ta se otáčí a vida před sebou neznámé individum s úchylným úsměvem, vyrazí ze sebe "co si to dovolujete" a stejně rychle a energicky pánovi vypálila exportního facana. Překvapený chlapík se válí po asfaltu, madam jej obchází a rychlým krokem mizí za rohem. Otřesený pán se zvedl ze země, nechápavě se rozhlédl, kdo všechno byl přítomen jeho trapného extempore a drže se za rudou tvář, mizí za opačným rohem.
Jsem si jist, že onen nešťastník už nikomu své služby nabízet nebude, i kdyby postižená ztratila třeba dřevěnou nohu. Uslyším za sebou podivné funění a při bedlivějším ohlédnutí zjišťuji, že svědkem onoho výstupu byl i asi patnáctiletý odredovaný a plandající kluk, držící v v jedné ruce láhev vody a v druhé cigaretu. Přikvačel vedle, zadloubal se v nose, koukl na mne a vece "ty vole, to je hustý", zahodil vajgla, vyplivl žvýkačku a odkráčel. Zmohl jsem se pouze na civění do blba a konstatování "máš vole pravdu".
Někdy je to fakt docela síla.
