Potkal potkan kočku, pod kamenem… Než-li ji ovšem stačil potkan pozdravit, bylo po něm. Prokousla mu krk micinka chovaná v polštářích? Také by to bylo možné, ale pravděpodobněji šlo volně žijící městskou číču.
V Praze žije podle různých odhadů pět milionů potkanů. Jeden pár těchto hlodavců může za rok přivést na svět až dva tisíce mláďat. Potkani roznášejí infekce, které mohou ohrozit lidské zdraví. V rozpočtu hlavního města Prahy činí celkové finanční prostředky vynaložené na deratizační práce každý rok skoro čtyři miliony korun. Pražské vodovody a kanalizace přidávají další milion. Pouhými deratizacemi se však nezvládne počet potkanů zcela redukovat, protože v městech je pro ně vždy dostatek potravy.
Kastrace jim prospívají
Významnými nepřáteli potkanů jsou ovšem volně žijící kočky, které systematicky stavy těchto hlodavců snižují. Nedočkají se však za to žádného vděku ani zákonné ochrany. Obce jsou totiž ze zákona povinny starat se jen o volně žijící psy, o kočky však nikoli, a to i přes jejich užitečnost. Do „volného“ života je vrhnou necitelní lidé, kteří závazek péče o zvíře, který dobrovolně přijali, považují najednou za „nesnesitelný“, a micku vyhodí. Lepší slovo pro takové jednání neexistuje. A přitom volně žijící kočky dokážou být velmi užitečné. Jen je třeba zajistit, aby byly zdravé a dál se nemnožily. Pokud se tak nestane, může mít pár koček během jednoho roku dvakrát až třikrát mláďata, v každém vrhu je až pět koťat, tři přežijí…
Množení volně žijících koček zabrání systematický kastrační program. Aby bylo však možné je odchytit a vykastrovat, je třeba je pravidelně krmit, neboli spolupracovat s lidmi, kteří je v dané lokalitě krmí. Pak se použijí sklopce nebo podběráky na koťata. Kočky se postupně odchytají a vykastrují, respektive sterilizují. Kastrace je ideální provádět zhruba od března do října, kdy není příliš nízká teplota a kočky mohou být posléze bez rizika vypuštěny zpět do lokality. Před vypuštěním je žádoucí je umístit na několik dní do útulku či domácího depozitu, kde stráví zhruba pět dní. Při té příležitosti jsou kočky rovněž odčerveny a zbaveny dalších parazitů, případně zaléčeny. Náklady nejsou nijak přemrštěné: odchyt stojí 500 až 2000 Kč, kastrace 500 až 2500 Kč, odsvrabení stojí cca 270 Kč. Je však potřeba změna zákona tak, aby obce byly povinny tyto služby hradit. Mohou tak činit o své vůli už dnes a pověřit specializované organizace, aby tyto práce provedly.
Na naší Praze 4 došlo v roce 2016 k velké odchytové akci volně žijících koček okolo krčské ulice U strže, kdy jich bylo ošetřeno a znovu vypuštěno více než patnáct, v listopadu loňského roku pak podobná sanace proběhla okolo Brumlovky. Prosím proto občany, aby v místech, kde jsou kočky přemnoženy, nečekali na další zhoršení situace, a neprodleně kontaktovali radnici městské části na telefonním čísle 607 056 779.
Kdo obelstí potkany
Praxe je rovněž taková, že volně žijící kočky bývají převezeny do městských nebo soukromých útulků, kde pracují často i zdarma nadšení dobrovolníci. Útulky jsou ovšem většinou beznadějně přeplněny. Vysoce březí kočky nebo malá koťata se v lepším případě umisťují do domácností (tzv. depozit), což se inzeruje na různých serverech. Možností, jak hledat nové domovy, jsou i umísťovací výstavy, ovšem ty nejsou ideální cestou, protože kočky se v rámci nich velmi stresují. Podstatně lepší je přijít do útulku a kočku si vybrat tam, neboť zde je zvyklá a není vystavena stresu. Bohužel se také stává, že místo kastrace a následné péče jsou kočky na místě utraceny, třeba myslivci. Je třeba podotknout, že poslední zmiňovaná možnost je nezákonná.
Jak konkrétně volně žijící kočky snižují potkaní stavy? Kočky mají dvě vlastnosti, které ani nejlepší deratizátor nemůže nahradit. Dostanou se prakticky do všech míst, kde hlodavci žijí, což deratizátor nedokáže. Ačkoli často neloví dospělé jedince, vychytají potkaní mláďata v hnízdech. A když si představíte, že potkaní samice vrhne zhruba každé dva měsíce třeba sedm mláďat, můžete si snadno spočítat, kolik jich třeba za půl roku bude. Přitom mláďata nelze jen tak otrávit, jestliže jsou ještě kojena a návnadu tedy nesežerou.“ Ideální je proto „spolupráce“ mezi kočkami a deratizační firmou. Deratizátor čas od času založí nástrahy, které ale musí být zabezpečeny proti tomu, aby je mohla sežrat kočka, ať už volně žijící nebo třeba něčí kočka domácí nebo pes. Deratizace omezí počet dospělých jedinců. Pokud se opakuje příliš často, ztrácí účinnost. Potkani jsou totiž velice chytrá zvířátka, a pokud se jich několik otráví, než zemřou, stačí předat informaci ostatním a ti se pak již návnadě vyhnou. Pak nezbývá než nějaký čas počkat a nechat pracovat kočky…
Kočka létat neumí
Aby však mohly kočky v daném místě žít a pomáhat v boji proti potkanům, musí být zajištěna součinnost s místními lidmi. Jde totiž nejen o to, aby se nepřemnožili hlodavci, ale i o to, aby se nepřemnožily samotné kočky. Je-li totiž koček v některé lokalitě moc, začnou mít nouzi o zdroje a mohou například pronikat do kontejnerů na odpadky a vytahovat z nich zbytky jídla, nebo začít lovit i jiné živočichy, například ptáky. Kočky ale běžně ptáky neloví, s výjimkou nemocných jedinců nebo ptáčat vypadlých z hnízda. Kočka totiž létat neumí a pohyb po tenkých větvích stromů, kde se práci obvykle vyskytují, je pro ni příliš riskantní. Do podobných akcí se pouští jedině, když je velmi hladová a nemá čím nakrmit mláďata. Aby k tomu nedocházelo, je podle potřeby vhodné volně žijící kočky pravidelně nasytit, o což se zpravidla starají jejich místní milovníci, většinou starší dámy. Obětavé krmení je nezbytné ještě z dalšího důvodu. Jak již bylo zmíněno, kočky loví nejčastěji potkaní mláďata, která nekonzumují, jde pouze o pudové zabíjení.
Pokud se tedy postupuje systematicky, po několika měsících žije v dané lokalitě stále méně potkanů a současně zde prosperuje stabilizovaná skupina koček, které jsou zdravé, dobře živené, dále se nemnoží a hlídají si své teritorium.
Tento text byl publikován v měsíčníku Tučňák, který vydává Městská část Praha 4. Upraveno a rozšířeno.
