Při rozhovoru se zastupitelem lze dojít k rychlému porozumění problému pomocí přesně zacílených otázek, jedině tady nevznikají nepodložené domněnky a předsudky jako je tomu při sledování informací, kde chybí interaktivní vazba.
Myslím, že ve větších městech občané málo využívají možnost kontaktovat osobně své zastupitele. K setkání s kandidáty dojde možná během volební kampaně, následně proběhnou komunální volby a po nich lidé bohužel upadají do zcela zbytečné pasivity. Přitom informovanost o záměrech a činnosti reprezentantů voliče na radnici může být dobrá. Naše městská část například vydává vlastní časopis Tučňák, kde lze kroky zastupitelů a radních sledovat, radniční webové stránky jsou denně aktualizovány, Praze 4 se věnují i nezávislá média. Trojkoalice, kde je KDU-ČSL součástí a která má nejvíc radních a zároveň obsadila i post starosty, se snaží být transparentní, což se v praxi projevuje tím, že v radě městské části prosadila, že zasedání zastupitelských výborů a komisí jsou veřejnosti otevřená a na internetu radnice jsou z nich následně pořízeny zápisy. Každý také může přijít na schůzi zastupitelstva a aktivně se zúčastnit diskuse. Všechny tyto vyjmenované informační kanály mají společnou jistou zprostředkovanost a převážnou jednosměrnost toku informací. Nic totiž nenahradí přímé setkání s politikem. Při rozhovoru s ním lze velmi efektivně dojít k rychlému porozumění problému pomocí zacílených a stále upřesňovaných otázek, jedině tady nevznikají nepodložené domněnky a předsudky jako je tomu při sledování informací, kde chybí interaktivní vazba.
Řekne-li se úřad, vybaví si občan nedobytnou hradbu
Uvedu příklad. I seriózní média často píší o tom, že v nějaké městské záležitosti rozhodli úředníci nebo že je třeba se obrátit na úřad. Přitom subjektem rozhodování v mnoha důležitých případech není přenesená působnost úřadu týkající se věcí státní správy, ale jde o věc zastupitelské demokracie a je tedy žádoucí a správné se obracet na městskou část, starostu nebo zastupitelstvo a ne na úřad, který v zásadě jen vykonává rozhodnutí místních politiků. Řekne-li se úřad, vybaví si občan nedobytnou hradbu, za níž sedí úředník s klotovými rukávy. Představuje si, že přes ni nelze proniknout, protože úředník má pokyny shora, až „ze samotného ministerstva“ a podnětu tak nějak automaticky „nelze vyhověti“. Přitom kde jinde mohou být rozhodovací procesy pružnější, než v obci, městě, nebo městské části? Zde je přeci voličovi demokracie nejblíže. Občan by proto mohl být překvapen, jak relativně snadno může s některými záležitostmi pohnout.
Aby byl zase zvolen, musí se o důvěru ucházet permanentně
Zastupitel v rozhovoru s voličem zkrátka může veřejné informační zdroje dobře okomentovat a občanovi poradit účinný postup řešení včetně strategie, s kým by měl dále svoji záležitost eventuálně konzultovat. Zvláště kompetentní jsou uvolnění zastupitelé, kteří se práci na radnici věnují na plný úvazek a zpravidla stojí v čele důležitých výborů. A to jsem samozřejmě nezmiňovala radní. Na výkon své kompetence má radní k dispozici úředníky, on sám politiku koncipuje, vytváří, prezentuje, koordinuje, vysvětluje. Je zastupitelem a občana potřebuje, musí s ním komunikovat, protože jeho moc je odvozena z voleb a stojí na mandátu z nich vzniklém. Volební období je čtyřleté, a tak zastupitel nebo radní, aby byl příště zvolen, se musí o důvěru občanů ucházet permanentně.
Proč nepožádat o schůzku někoho, komu už jste důvěru dali
Přemýšlel volič o tom, jaký je rozdíl mezi projednáváním v komisi a ve výboru? Co následuje pak? Jaké argumenty jsou dále vyžadovány? Vlastně mě velmi udivuje, proč možnost kontaktovat svého komunálního politika voliči tak málo využívají. Ti, kteří se zajímají o věci veřejné, se komunálních voleb jistě zúčastnili a vědí, koho volili. Z emocionálního hlediska je přeci docela představitelné požádat o schůzku někoho, komu jste dali důvěru. Zastupitel pomůže, aby se volič v labyrintu zprostředkovaných informací vyznal. Zastupitel je politik, který je vám nejblíže. Jde-li o konkrétní problémy, vyzývám své voliče, aby se neostýchali a kontaktovali mě.
