Populární motoristický časopis Svět motorů se stále více zabývá elektromobilitou. Což vítám. Ovšem jeho texty někdy přinesou dost velká překvapení.
V článku, který se snažil porovnat "celkové emise CO2" u elektromobilů (zde firmy Hyundai, která vyrábí některá auta s pohonem na benzín, naftu i elektřinu, což usnadňuje srovnání) se časopis sice dobírá k závěru, který obecně odpovídá většině výsledků (tedy že elektromobil má nižší celkové emise až poté, co najede určitou porci kilometrů), ale s docela značným množstvím závažných chyb.
První je ve zveřejněné tabulce, která výsledek přináší. Pokud by vskutku byly emise z výroby elektřiny pro elektromobil tak vysoké, jako zde stojí (skoro 700 g na kilometr, tedy zhruba šestinásobek emisí spalovacích aut), tak při známé vyšší energetické náročnosti na výrobu elektromobilu (baterie) budou samozřejmě celkové emise elektroauta vždy vyšší než u prakticky jakkoliv "hladového" požírače ropných produktů. :) Pokud sedí číslice v uvedených číslech, asi se nějak zatoulala desetinná částka.
Ale je zde ještě větší problém. Hodnoty emisí pro spalovací auta z textu odpovídají něčemu, co se, myslím, nazývá tank to wheel, tady emise od natankování po jízdu. Tomu ale u elektroaut odpovídá nula, neb auto jede bez lokálních emisí, nabitou elektřinu mění v pohyb bez CO2 emisí. Zatímco odhady emisí na produkci aut jsou v tabulce, i přes notnou přibližnost, porovnatelné, emise na kilometr v tabulce jsou "jablka a hrušky".
Chybí totiž klíčová proměnná "well to tank", tedy emise, které vznikají od těžby potřebných surovin k stojanu, ze kterého energii auto načerpá. Tabulka zde zachycuje největší část emisí pro elektroauta – zřejmě emise elektráren (není jasné, zda zahrnují i emise při těžbě a dopravě elektřiny, které nejsou moc vysoké), ale ani gram za ropu ze země, přes dopravu do rafinerií, rafineraci benzínu (zde, tuším, mizí něco kolem 15 % energie) a jeho rozvoz na pumpy. A samozřejmě nezachycuje ani dynamiku porovnání, tedy zejména, jak klesají emise z výroby elektřiny při růstu podílu obnovitelných zdrojů.
Jakkoliv dle většiny studií správné zahrnutí části well to tank docela dost bateriovým vozidlům pomůže, a zcela zásadně jim pomůže růst podílu obnovitelné elektřiny, stejně platí, že ztrátu, kterou bateriová auta nesou z výroby, musí chvíli v provozu umazávat.
Nicméně, i tak by asi bylo lépe, kdyby texty, které časopisy otiskují, byly alespoň prosty podstatných chyb. Sice i mezi studiemi na toto téma existují ne zcela korektní výtvory (třeba porovnání aut z nesrovnatelných tržních segmentů), obvykle se ale snaží pokrýt emise spojené s životním cyklem aut korektně, a dávají tak čtenáři vhled do toho, jak to s emisemi, které naše klima ohrožují, u aut je. To se zde bohužel nestalo, a tak článek v čtenáři může leda vytvořit chaos, či poněkud pokřivený pohled na problém.
