Také se hlásím do party. Ale nikdy mi nedělalo potíže někde se veřejně producírovat, nebo být v dobré společnosti - ať už je to tým, skupina, spolek, parta a tak, jen (socialistický) kolektiv mi nikdy nesděl. A i když mám nejraději klid a ticho, dělat kravál pomocí hudebních nástrojů mi nevadilo. Naopak.

Člověk je nádoba složitá.

Taky jsem introvert a kravál u bubnů dělám jen doma.

Poměrně dlouhou dobu jsem si svoji introverzi nikak zvlášť nepřipouštěl, ač jsem o ní v hloubi své duše věděl. Jako dítě jsem neměl problém zapadnout do kolektivu a být mnohdy jeho vůdcem. Až v adolescenci jsem si výrazně uvědomil, že mě pobyt v příliš velkých kolektivech brzy vyčerpává, a naopak samota mě dobíjí. Je mi daleko příjemnější (a také ji přednostně vyhledávám) užší společnost lidí, se kterými mohu vést jinou než jen povrchní konverzaci. Jo, a davy, ty přímo nesnáším, natož pak datovou psychózu....

Mi jako introvertovi davy až tak nevadí. (pokud se to týká nějakého mého zájmu za kterým jdu) třeba koncerty. Hlavní si v tomto případě uvědomit, že ti lidé vás neznají. Takže si o vás nemůžou vlastně ani nic myslet.

Jako introvert potvrzuji mnohé z toho, co píšete.

Zejména v tom, že je složité hledání kamarádů, přátel nebo nějaké party.

Mně osobně se člověk, který chce, abych byl jeho kamarádem, musí doslova a do písmene vnutit a překonat mou introvertní málomluvnost.

Moje máma, kterou občas a rád cituji, má pro introverta velice milé a uctivé označení „ubručený nemluva.“

Jako introvert umí člověk být sám se sebou a užívat si tichou radost. Ale užívám si i společnost a určitou stydlivost a trému jsem dávno překonal, pomohl mi k tomu čas strávený v ochotnickém divadle, čas, kdy jsem přednášel na konferencích, čas, kdy jsem učil na střední škole a nyní čas, kdy často řídím a vystupuji ze své pozice na domovních schůzích. Takže v tomto okruhu mám natrénováno vč. setkávání se s různými lidmi. Pak si více vážím ticha a pobytu mezi svými.

V dnešní době je to jako propagovat manuální práci, když každý chce pracovat v kanceláři.

Takové blogy by se měly psát pro extroverty, aby si uvědomili, že jejich kolega nebo partner není divný, ale naprosto normální. Bohužel extrovert si článek nepřečte, zdržoval by ho od budování popularity.

Vše jak popsáno, já osobně se za Intr. považuji a nej problém jsem měl s trémou, bo jako matematik analytik a později auditor jsem musel vystupovat často veřejně před mnoha lidma, nebyl to jednoduchý boj,,,v poslední době už mi to takový problém nedělá , ale...

Dobrý článek.

Sám jsem extrovert, ale většina mých partnerek byla introvertní, takže to znám z první ruky a sedí to velice přesně

Řekla bych, že extrovert a introvert se vzájemně přitahují.