Hraje se VVabank

Dnešní rozhodnutí Grémia VV, kdy vyzývá ministry nominované za Věci veřejné, aby neprodleně předali premiérovi Petru Nečasovi demise s účinností k 1. květnu 2012, překvapilo i mně, ačkoliv jsem podobné rozhodnutí čekal, nicméně mnohem později.

Kdo sledoval podrobně chování této nejmenší vládní strany a dělal závěry nikoliv z bulvárních zpráv různých deníků ale z faktických stanovisek představitelů VV, byl možná sice též překvapen ale nikoliv zaskočen. Podobný krok se dal očekávat, pokud jste se oprostili od bulvárních ať už záměrně či z hlouposti rádoby zjednodušujících komentářů médií na úkor VV a pokud jste připustili, že ve vedení VV je po Kočích a Škárkách i někdo, komu to trochu myslí.

Ve skutečnosti je opuštění této vlády naprosto jediná možnost záchrany této malé strany (pokud se něco zachránit dá). Od pokusu o puč minulý rok, kdy se zcela prokazatelně minimálně část ODS za asistence temného kardinála Richelieu pokusila převzít část sympatizujících poslanců VV a zakonzervovat stávající klientelisticko-korupční systém, se nejmenší vládní strana ocitla zcela pod vlivem obou větších koaličních stran. Osobní motivací se podařilo vládní koalici víceméně napojit ministry VV na svůj systém výhod a postů, kdy VV jako strana přestaly mít téměř vliv na rozhodování v koalici. ODS a TOP09 oprávněně předpokládaly, že po diskreditaci VV pod hranici volitelnosti začne fungovat osobní zájem poslanců neopustit své prebendy (tak jak to funguje již desítku let u všech stran) a tudíž VV udrží pod kontrolou hrozba předčasných voleb.

Nicméně stratégové ODS a TOP09 se zřejmě přepočítali. Po odchodu klíčových lidí z postů jako předsedy Johna, ministra Dobeše a nepřítomnosti Víta Bárty ve vládě odpadly zřejmě hlavní důvody existence VV na vládní úrovni a ani jeden z nich není navíc závislý na poslaneckých prebendách, aby byl poslušně svázán s poslaneckou židlí. Členská základna je též víceméně proti přítomnosti VV ve vládě a těch pár poslanců, které se možná podaří vládní koalicí nakoupit, nebude hrát významnější roli. Pro pokračování prosté existence strany VV je taktéž z dlouhodobého horizontu spíše lepší nespojovat se se současnou, od roku 1989 nejméně populární vládou, byť by to mohlo znamenat nepřítomnost v parlamentu během příštího volebního období. Toto je taktéž v našich politických šířkách nevídané, kdy by jakýkoliv politický subjekt upřednostnil dlouhodobější perspektivu před krátkodobým ziskem několika osob.

Co se však bude dít dál? Jak ODS či TOP09 budou vyhrožovat předčasnými volbami, je to jejich jediná karta. V pozadí budou probíhat snahy o nákup poslanců VV pro podporu vlády ODS a TOP09. Je možné, že pár poslanců VV tuto koalici výměnou za prebendy vymění, je jen otázka, zda to bude stačit.

Celá hra je klasicky o zisku a ztrátě a paradoxně sice VV může ztratit přítomnost v parlamentu, ale vzhledem k mladosti a velikosti strany to není ztráta fatální. ODS může ztratit mnohem více, na 100% bude po příštích volbách v opozici a další kompromitující nahrávky, které se jistě objeví spolu se ztrátou reálné moci, můžou znamenat její déledobější oslabení. O něco hůře může dopadnout TOP09, byť se dostane výrazně oslabena do parlamentu, její sponzoři stranu zřejmě opustí, neboť ekonomické projekty jako je ekotendr či církevní restituce se nebudou realizovat, na věk hlavního maskota strany taktéž nelze zapomenout. To může znamenat v dlouhodobé perspektivě konec TOP09.

Každopádně VV překročili Rubikon a není cesta zpátky, to by byl její definitivní konec. Jsou nyní pouze dvě varianty, předčasné volby či tolerance menšinové vlády. Jakkoliv budou ODS a TOP09 hrát jedinou kartu, kterou vůči VV mají – předčasné volby, bude se hledat cesta, jak vytvořit menšinovou vládu s podporou VV.