Dobrý den, děkuji za článek, vykouknul na mě zcela náhodou, když aktivně a s láskou (ne pesimismem) pracuji v rámci tohoto tématu a to na další rovině...tentokráte právě té hluboké lidské (chystám nějaké projekty), protože nihilismus a pesimismus a tím spíše strach nám skutečně nepomohou a jsou cestou do pekla. Našeho vlastního v duši (viz Aligieri) a také tím vytváříme dost nebezpečné pole...díky tedy i za toto upozornění pro další. Na druhou stranu je fáze nihilismu docela přirozená a kéž bychom ji zreflektovali a skutečně do hloubi duše postupně prožili co nejrychleji. Já na to měla 2,5 měsíce od konce prosince, kdy jsem chystala rozhovor s Václavem Cílkem a Marianem Jurečkou. Václav Cílek mi zaslal hromadu článků a komunikací z různých vědeckých fór a také 12 anglických knih v pdf...vybrat z toho to, co má být řečeno (resp. i se na to ptát) a co raději ne (i on ví, co může v kuloárech a co veřejně) nebylo snadné, ale byla to velmi zajímavá zkušenost. Právě i projít tím "dělat, co člověk může nejlépe, ale zachovat svůj dar života a přírodu brát jako nádherné bytostné Stvoření zároveň a zároveň jako kulisu pro naše dramata ve smyslu křesťanském" - to bylo pro mě tak hluboké poznání skrze vlastní bolest. Přeji tedy všem, ať skrze vlastní procesy dojdou ke znovulásce ke všemu, pochopení a praktické změně ve svém životě, kde se dá. Velmi aktuální jsou fotovoltaiky a izolance pokud možno na všech domech. Investovat do toho, odvážit se překonat nepohodlný krok investice.

Nejsem žádný moderátor, ale toto vážné téma mi za to stálo to poprvé zkusi:

Rozhovor s Václavem Cílkem a Marianem Jurečkou (omluvte zespodu vady zvuku):

https://www.youtube.com/watch?v=aexhWqv_kAs

následně pak s Pavlem Pocem a Milanem Jeglíkem:

http://www.akademiesobestacnosti.cz/video/pavel-poc-a-milan-jeglik

Děkuji. Já se vůbec nemůžu a pochopitelně ani nechci srovnávat s odborníkama, ale jenom jsem chtěl vyjádřit pocit, že nás někteří lidé chtějí pod hesly o záchraně planety manipulovat a následně oškubat a že k tomu využívají ty, pro které se klimatické změny staly jakousi formou náboženství.

Velice dobře napsáno.Naprostý souhlas. Karma.

ekologove jsou uz dal. Oteplovani je prekonane. Novy hit je zmena klimatu. Tam se vejde vse! Teplo i zima, sucho i povoden. Uragan i bezvetri. Tani ledovcu, i jejich pribyvani...

Takže pořád dokola...

Pan autor evidentně nemá šajnu o tom, co jsou odpustky, ale o to více s tím slovem šermuje.

Nešermuji. Použil jsem ho jenom jednou. Možná to moje srovnání není úplně přesné, ale nemůžete popřít, že v jisté a poměrně dlouhé době bylo možné získat odpustky za finanční obnos.

Zelenokněžník! Tohle se Vám fakt povedlo, tento výraz bude od nynějška pevnou součástí mé mluvy.

Díky za pochvalu. To se mně často nestává. Obvykle když se nepochválím sám, tak se toho nikdo jiný neujme. Hlavně doma.

Mám pocit, že lidi se potřebují něčeho bát - nejprve jsme se báli atomové války (60.a 70.), pak vyčerpání surovin (70.léta), pak Ozonové ďoury, pak AIDS a teď šup - máme tady Klimatické změny. Taky jsem zapomněl na asteroidy a komety. A určitě přijde i bání se eboly.

A mezitím ještě byly šílené krávy, ptačí chřipka, zika, dioxiny a prý se na nás žene i psí chřipka. Z toho by se jeden zvencnul.

Kdyby ti bojovnici proti oteplovani byli schopni, ochladili by nas mozna az na uroven zhruba pred 20000 lety. kdy cela Kanada a Evropa az po Alpy byly pokryte ledem.

Ono už to chvílemi vypadá, že by nás možná i klidně vyhubili...

Děkuji za takto dost ostře, ale při tom korektně formulovaný článek. Mně už nebaví o všem, co se mi nelíbí psát zaobaleně.

Začínám mít té hysterie po krk a jak vidím, rozhodně nejsem sám.

Děkuji za opačný názor, než má “většina vědců”. Většina vědců kdysi věděla, že Země je placatá. Jednoho chudáka proto upálili “bo” tvrdil, že je kulatá. Lidstvo potřebuje víru v “cosi”. Chudí duchem vždy platili církvi. Teď je to církev “zelená”. Přejme si, aby se pridce a na desetiletí ochladilo. Pak ovšem ochlazení bylo důsledkem “oteplení” a zase budou mít věřící...

Taky si myslím, že to už někdy hraničí s náboženským poblouzněním. Bohužel.