Přežijeme bez stájových hnojiv?
Tento myšlenkový omyl je tak rozšířený, a to i mezi některými odborníky, že jsem se na něj rozhodla reagovat.
Zemědělská půda na většině území České republiky je již dávno zničená intenzivním využíváním. Jak vysvětluje například geolog a hydrolog Radmil Drahoňovský v rozhovoru pro Rakovnický deník- současný intenzivní způsob obdělávání půdy a pěstování monokultur ničí přirozenou schopnost půdy akumulovat a zadržovat vodu v krajině. Stav půdy je v tak tristním stavu, že půdě kvůli intenzivnímu využívání chybí organické hmoty a musí se přihnojovat uměle. Také kvůli klimatickým změnám (způsobeným z velké části chovem hospodářských zvířat), padá voda často ve formě přívalových dešťů a půda ji není schopna dostatečně rychle absorbovat a odtéká. Rostliny jsou tak schopny vzít si z půdy jen deset procent živin a zbytek se dodává umělými hnojivy. Dochází k erozi a k vysoušení půdy, která už ani není schopna vzít si potřebné živiny z průmyslových hnojiv.
Mrtvá půda
Právě průmyslová hnojiva jsou v současnosti nejčastějším způsobem hnojení u nás, protože kejda vznikající při intenzivních chovech bez podestýlky se téměř nikdy nemůže použít k hnojení. Toto tekuté stájové hnojivo je bez slámy, která se v intenzivních chovech často nevyužívá, příliš koncentrované až toxické a zpracovává se proto většinou v bioplynových stanicích. Běžně se tedy v zemědělství využívají především minerální (průmyslová), ne stájová hnojiva (vznikající při chovu zvířat). Chemické látky z průmyslového hnojiva jsou odplavovány do spodních vrstev a půdu dále kontaminují.„Proto se rostlinám musí umělá hnojiva dodávat opakovaně a ve větších dávkách – je to vlastně začarovaný kruh,“ vysvětluje pan Drahoňovský. Je tedy patrné, že živočišná výroba je příčinou, ne léčbou mrtvé půdy.
Budoucnost zemědělství bez živočišných hnojiv
Stájová hnojiva může přitom kompletně nahradit kombinace rotačního systému a zeleného hnojení (hlavně jetel a vojtěška). Jestliže skončíme s pěstováním monokultur (opět se jedná nejčastěji o kukuřici a řepku na výkrm hospodářských zvířat) a budeme pěstovat na jednom poli různé druhy rostlin, půda se začne postupně uzdravovat. Příklad si můžeme vzít z biointenzivního zahradničení (viz např. článek Potravinová soběstačnost na 465 m2) nebo z permakultury (Půda 2.: Musíme hnojit?). Již po několika letech šetrného a přírodního hospodaření se mrtvá půda obnoví a ožije mikroorganismy, které půdu samovolně hnojí. Takto lze dosáhnout podobných výnosů jako při umělém hnojení, a navíc s minimem vynaloženého úsilí. Zdravá půda se s pomocí mikroorganismů hnojí sama a plodiny není téměř nutné přihnojovat.
Také omezení konzumace masa a dalších živočišných produktů vede k menší potřebě hnojiva, protože vypěstované plodiny jdou na přímou spotřebu lidí, ne chovaných zvířat. Toto hnojivo může být zajištěno zvířaty z malých farem, kde jsou zvířata chována venku a nebo uvnitř na podestýlce (takže toto hnojivo může být bez problémů využito). Nicméně při přírodním hospodaření se farmáři obejdou zcela i bez živočišného hnojiva, které může být nahrazeno zeleným hnojením nebo domácím kompostem. Také vědci z České zemědělské univerzity v Praze potvrzují, že význam stájových hnojiv bývá často přeceňován: „Při racionálním využití náhradních opatření s dostatečným zastoupením jetelovin, včetně zeleného hnojení jsou předpoklady udržení úrodnostních parametrů půd“. Britský výzkumný ústav Elm Farm Research Center testoval, zda lze podobně hospodařit i na velkých plochách a dosahovat stejných zisků, jako při současném intenzivním zemědělství. Testy prokázaly, že je to možné.
Ven ze začarovaného kruhu
Chov hospodářských zvířat je jednou z největších příčin znečištění vody a půdy, negativně ovlivňuje klimatické podmínky a spotřebovává obrovské množství energie. Kvůli pěstování krmiv pro zvířata jsou odlesňovány velké plochy po celém světě (včetně Amazonie). Paradoxem zůstává, že většina půdy, která se stává nedostatkovou, se využívá na pěstování krmiva pro zvířata, namísto toho, aby byla použita rovnou pro nasycení lidstva. Je známo, že stejná plocha půdy může uživit 50 veganů,ale pouze jednoho člověka, který jí maso.
Abychom se dostali z tohoto začarovaného kruhu ničení půdy a hnojení, je nutné začít omezovat konzumaci masa a dalších živočišných produktů. Současný zemědělský systém, který už tak zničil většinu zdravé půdy po celém světě, je trvale neudržitelný.
Iveta Šedová
autorka působí v NESEHNUTÍ, kde se zabývá tématem velkochovů hospodářských zvířat
NESEHNUTÍ
Sexuální výchova má být pro všechny a o všech
Jaká témata sexuální výchovy jsou dosud netematizovaná? Jaké její aspekty jsou pro současné mladé lidi důležité? A jak vytvořit prostředí, kde všichni můžeme rozvíjet své vztahy férově, citlivě a otevřeně?
NESEHNUTÍ
Jaké to je, když jste ve válce?
Loni na podzim se znovu rozhořel spící konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu. Jaké to je, když vám za okny zuří válka? Zeptali jsme se dlouhodobé spolupracovnice NESEHNUTÍ z Jerevanu.
NESEHNUTÍ
Na vegany jsem už alergickej
Při sledování střetů a debat týkajících se zvířecích práv a veganství lze získat dojem, že jsou od sebe oba tábory zastávající buď karnistickou, nebo veganskou ideologii odděleny nepřeklenutelnou řekou. Je tomu opravdu tak?
NESEHNUTÍ
Věci, které nevidíme v mainstreamovém pornu
Pokračování článku “Co chybí mladým lidem v sexuální výchově?” Obrazy, se kterými se dospívající v porno filmech setkávají, ovlivňují jejich vnímání svého vlastního těla. Jak by měla probíhat reflexe reality pornografie?
NESEHNUTÍ
Co chybí mladým lidem v sexuální výchově?
Mladým lidem není jasné, kdo a za jakých okolností dává souhlas s fyzickým intimním kontaktem. Jakým způsobem by to mělo probíhat?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
Žena zápasila s policisty o nůž, jednoho pořezala a sama se bodla do břicha
Policisté pomáhali v Sušici na Klatovsku ženě, která byla rozrušená a chtěla si ublížit. Před...
- Počet článků 180
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1237x