Sexuální výchova má být pro všechny a o všech

Jaká témata sexuální výchovy jsou dosud netematizovaná? Jaké její aspekty jsou pro současné mladé lidi důležité? A jak vytvořit prostředí, kde všichni můžeme rozvíjet své vztahy férově, citlivě a otevřeně? 

Na tyto i další otázky se NESEHNUTÍ ve spolupráci s rakouskou organizací poika pokouší odpovídat v inovativním souboru metodik v podobě e-handbooku WITH YOU*TH. 

„To vypadá jako věšáček na ručník, že to za ty dvě ramena přiděláte na zeď a tady na tu zahnutou část pověsíte poutko od ručníku… Ne ne, to bude spíš vývrtka na víno, víš, tohle zabodneš do korku a tady za ta ramena budeš točit!“ slyšíme na jednom z našich workshopů, kde ukazujeme model klitorisu a středoškoláci*čky se dohadují, co by to mohlo být. Zážitky jako tento nás občas nutí přemýšlet o tom, jaká je sexuální výchova na českých školách a hlavně o tom, jaká by měla být.

V NESEHNUTÍ se pod hlavičkou programu F*ÉRA - protože rovnost je fér, věnujeme tématům genderově citlivého vzdělávání a sexuální výchovy. Usilujeme o to, aby sexuální výchova vůbec existovala, ale hlavně se snažíme formovat její podobu tak, aby odpovídala potřebám dnešních mladých lidí.

Právě na jejich potřeby odpovídáme ve vycházejícím e-handbooku WITH YOU*TH vytváříme společně mezilidské vztahy citlivé a bezpečné. Tento e-handbook je podpůrným nástrojem pro všechny osoby zapojené do vzdělávání - tedy nejen učitelky*e, ale i osoby v neformálním vzdělávání, zájmových skupinách atd. Otevírá aspekty, které mladí lidé identifikovali jako pro ně důležité, ale v jejich vzdělávání dosud netematizované.

Jedním z takových témat, která jsme ve spolupráci s mladými lidmi identifikovaly*i a jsou adresována v e-handbooku WITH YOU*TH, jsou vztahy a disability. Toto téma může být pro mnoho lidí tabu a nebo je nenapadne se nad ním vůbec zamýšlet. Naštěstí v současné době vychází materiály jako například kniha „Ano můžeme“ destigmatizující sexualitu osob s disabilitou. 

Protože je pro nás důležité vnímat vztahy jako nejen sexuální, ale i přátelské a zejména pak vztah k sobě, tematizuje naše metodika i tyto aspekty. Stejně tak disabilitu chápeme v širokém slova smyslu od duševních onemocnění až po ta fyzická. Věříme, že nedílnou součástí intersekcionalního přístupu je zdůrazňovat hlas těch, kdo takovou zkušenost sami mají, vycházíme z vlastních zkušeností osob s disabilitou žijících.

Například v příběhu Oly se dozvídáme o tom, jak může být náročné udržovat a rozvíjet své vztahy, pokud daná osoba žije s disabilitou. Často je pak vnímána pouze skrze optiku lékařské péče.

„S nedorozuměním se nesetkávám jenom u mých vztahů a koníčků, ale i u svých potřeb. Ostatní si například často myslí, že všechny moje potřeby se týkají lékařský péče. Ale já mám i spoustu jiných potřeb. O těchto jiných, dalších potřebách se mi ale těžko mluví, protože mé okolí většinou očekává, že mám jen ty potřeby, které jsou spojeny s mým zdravotním stavem. Proto je pro mě důležitý mít v mém okolí někoho, kdo vyslechne i mé jiné problémy a nebude mě vnímat jako medicínský problém.“

Mohlo by se zdát, že se jedná o marginální téma a je nutné jej řešit až ve chvíli, kdy se například v daném kolektivu, ať už třídním nebo jiném, vyskytne osoba s disabilitou. Opak je ale pravdou. Pokud chceme, aby sexuální výchova a to, co předáváme mladým lidem o vztazích, bylo opravdu o všech a pro všechny, je disabilita jedním z témat, na které je nutné se zaměřit a informovat o něm i širší veřejnost. Co znamená, jaké překážky disabilita přináší, co nás může naopak naučit, jak s ní pracovat a jak vytvořit prostředí, kde všichni můžeme rozvíjet své vztahy férově, citlivě a otevřeně.