Jak se žije romským ženám na Kavkaze?
Nové zážitky, poznatky, zkušenosti, přesvědčení. Všechno toto se mi dostalo.
Čím se živí Romové a Romky v Abcházii?
Během cesty po různých regionech jižního Kavkazu bylo mým hlavním tématem to, jak se žije romským ženám v různých komunitách, ať už na území Abcházie nebo Gruzie. Celkově jsou lidé stále podrážděni z konfliktu, který mezi Abcházií a Gruzií vypukl v roce 1992. Co se ale týká Romů a Romek, ti mají spíše svůj vlastní svět. Jsou odstrčeni na okraji společnosti a tím jsou vlastně distancováni od jakýkoliv sporů či nepokojů. Ženy i muži se živí převážně prodejem různých věcí na trzích. Ženy mají samozřejmě na starost také domácnost a péči o děti.
První týden naší cesty jsme strávili v Abcházii. Příležitost hovořit s místními Romkami bohužel nebyla moc velká. Z toho mála, co jsem mohla postřehnout, mě zaujalo, jak si místní ženy také vydělávají věštěním přímo na ulici nebo jak děti chodí za lidmi a prosí o peníze. Pro mě jako Romku byla tato zkušenost hrozná. Vidět, jakým způsobem získávají aspoň to málo na svůj život. A také jak odlišným životem žijí od toho, co znám z České republiky.
Kam odešli Boša z Achalkalaki?
Z Abcházie jsme se přesunuli na jih Gruzie do města Achalkalaki. Město leží u arménských hranic, většinu obyvatelstva tvoří Arméni a také arménští Romové – Lomové. Žijí společně s arménskou populací již po několik staletí, takže jsou zcela asimilováni. Neznají svůj jazyk, svůj původ, své tradice. I když spíše dle mého názoru nechtějí nebo v některých případech předstírají, že je neznají. Silné emoce ve mně vzbudila situace, když jsme procházeli částí města, kde Lomové, kterým místní obyvatelé říkají Boša, žijí. Potkali jsme skupinu žen, začali jsme se s nimi hrdě bavit v našem jazyce a ony si nás jen s opovržením prohlížely, začaly na nás křičet, že s Romy nemají nic společného, a vzdalovaly se od nás. Nechtěly se s námi vůbec bavit a zapíraly svůj původ i přesto, že celé město ví, že zrovna v této oblasti žijí. Tím, že si nás ani nechtěli připustit k tělo, bylo velmi těžké zjistit něco o jejich stylu života. A nutno podotknout, že rozdíl ve vzhledu mezi Armény a Lomy není téměř žádný.
Větší kontakt s Romy a Romkami žijícími v Gruzii se nám podařilo navázat až v Tbilisi. Seznámili jsme se zde s romskou aktivistkou, která dokonce založila svou organizaci a snaží se pomáhat Romům a Romkám. Překvapením pro mě bylo to, že Romka olašského původu vede svoji organizaci a má další romské spolupracovníky a spolupracovnice, neboť u romských žen na jižním Kavkaze to není obvyklé. Vlastně by se dalo říci, že je to jedinečné. Díky ní jsme měli možnost se seznámit s dalšími Romy a Romkami, kteří nás pozvali do své osady, abychom viděli, jak žijí.
Kde ještě přetrvávají staré tradice?
Osada Gačiani je vcelku malá s pár domy a zavedenou elektřinou a plynem, nicméně bez přívodu vody, kterou místní berou z nedaleké řeky. Na tomto místě jsem konečně měla možnost hovořit s místními ženami. Ženy v domácnosti to mají podobné jako naše romské ženy. Ráno vstanou, uvaří, starají se o domácnost a děti. Hovořily jsme o typických jídlech a slepičí či hovězí vývar jim není cizí, znají také pišota, jen naše tradiční jídlo goja plní masovou směsí. Ženy, které nechodí prodávat na trh, se starají o domácnost. Dívky si zakládají rodiny povětšinou okolo 16 let. Není to však pravidlem. V častějších případech dívkám partnera vybírají rodiče již v útlém věku. Avšak pokud se dva mladí lidé do sebe zamilují a rozhodnou se spolu zůstat i přes zákaz rodičů, nakonec je rodiče spolu nechají.
Nicméně k čemu zde dochází, tak jsou únosy dívek. Jedna žena z osady mi vyprávěla svůj příběh. Pochází z Ruska a jako patnáctiletou si ji vyhlídl starší muž, unesl ji do Gruzie bez jejího souhlasu, vzal si ji a má s ní děti. Svou rodinu neviděla již přes 20 let, tak dlouho nyní žije v Gruzii.
V oblasti vzdělávání žen neexistují zákazy, nicméně kvůli životnímu stylu i brzkým vdavkám spíše dívky chodí jen na základní školu a i její dokončení je často složité. Z místa bydliště do města, kde je škola, je to několik kilometrů a k osadě nejezdí žádná linková doprava. Často je tak vysoká absence dětí ve škole, protože rodiče se bojí pouštět své děti samotné. A ruku na srdce, i já bych měla strach své dítě pustit.
Je zde ale naděje. Díky zmíněné romské organizaci, která pomáhá s žádostí místních o zavedení dopravní školní linky pro děti, se to snad již brzy podaří – a nejen to. Šance několika dalších dětí na vzdělání se tak zvyšuje. Stejně tak doufám, že se díky této organizaci podaří usnadnit přístup ke vzdělávání pro další děti a mladé lidi.
Sára Landoriová
Autorka textu se zúčastnila pobytu NESEHNUTÍ na jižním Kavkaze s názvem Youth Minorities in Everyday Reality v květnu 2017. Výjezd byl realizován v rámci programu Erasmus + za finanční podpory Evropské komise
NESEHNUTÍ
Krizi školního stravování memoranda nevyřeší. MŠMT se dál zdráhá podniknout reálné kroky
Pouhé dvě hodiny z nabitého dvoudenního programu strávili zástupci*kyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na konferenci Školní stravování 2022 v Pardubicích. Přitom právě MŠMT celý systém školního stravování řídí.
NESEHNUTÍ
Poznávání se skrze chlebíčky. Cizinci v Brně je připravují s ingrediencemi ze své vlasti
Obložený chlebíček je stálicí české gastronomie. Jak ale NESEHNUTÍ ukazuje ve své nové kampani Join the Table, i takové domácí klasice mohou prospět mezinárodní vlivy, chutě a nápady.
NESEHNUTÍ
Změnu ano, jen ne moc rychle. Zastaralé školní stravování MZe a MZ příliš netrápí
Posílit bezpečnost potravin a zdokonalit oblast výživy v Čechách. Takové jsou cíle Akčního plánu realizace Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030, vznikajícího v režii Ministerstva zemědělství a Ministerstva zdravotnictví.
NESEHNUTÍ
Neprůstřelné vesty místo flipchartů. První dva týdny pomoci pro Ukrajinu ve válce
Občanské aktivisty*ky, novináře*ky nebo obránce*kyně lidských lidských práv podporujeme v Ukrajině už od roku 2014. A nepřestáváme, ani když v zemi zuří válka.
NESEHNUTÍ
Nežít jen z těžby: Komunitní plánování v severní Arménii
Necelých dvě stě kilometrů od Jerevanu, a přes tři tisíce kilometrů od hranic České republiky, leží na severu Arménie, nedaleko hranice s Gruzií, rozšířená obec Achtala.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
OBRAZEM: Prahou prošel majálesový průvod. Masky kritizovaly Beka a bydlení
Součástí oslav 1. máje byl ve středu studentský majálesový průvod, který vyrazil z pražské Kampy a...
„Mami, ve zdech je příšera,“ tvrdila holčička. Dům ovládlo 60 tisíc včel
V domě rodiny Classových v Severní Karolíně číhalo po několik měsíců opravdu nečekané překvapení....
Byt 1+kk ve vyhledávané lokalitě v blízkosti univerzitního kampusu Bohunice
Rybnická, Brno - Nový Lískovec
4 091 000 Kč
- Počet článků 180
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1237x