Nová energetická politika prezidenta Obamy

Inaugurace nového amerického prezidenta Baracka Obamy proběhla 20. ledna 2009. Nový první muž Ameriky a celého západního světa se nyní pokusí uvést své energetické vize v život. Jaké vize to jsou?

Barack Hussein Obama, 44. prezident USA Zdroj: my.barackobama.com Budoucí energetická politika USA sice nebyla klíčovým tématem předvolební kampaně, rozhodně však byla tématem důležitým a často diskutovaným. Ideová a strategická východiska nové energetické politiky tandemu Obama/Biden lze nalézt na (předvolebních) stránkách my.barackobama.com v dokumentu „New Energy for America“. Problematiku nové energetické politiky USA můžeme rozdělit do pěti hlavních oblastí:1) Energetika a emise skleníkových plynů Cílem nové administrativy je do roku 2050 redukovat emise skleníkových plynů o 80% pod úroveň z roku 1990. Prostředkem k dosažení tohoto cíle má být zavedení aukcí na veškeré emisní povolenky (v Evropě momentálně dostávají státy větší část povolenek zdarma, do budoucna se má tato praxe změnit). Striktním požadavkem je, aby všechna průmyslová odvětví důsledně platila za veškeré emise, které ze svých technologií vypouští. Část tržeb z aukcí emisních povolenek ve výši 15 miliard dolarů ročně má být využívána pro podporu rozvoje energetiky alternativních zdrojů, energetických úspor a rovněž vývoje další generace biopaliv a nízkoemisních automobilů. Obama/Biden rovněž chtějí USA aktivně zapojit do mezinárodních aktivit vycházejících z Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (U.N. Framework Convention on Climate Change, UNFCC).2) Investice do energetického sektoru Záměrem je v následujících 10 letech investovat 150 miliard dolarů do vývojehybridních automobilů, energetiky alternativních zdrojů, zvýšení energetické efektivnosti, nízkoemisních uhelných elektráren, vývoje další generace biopaliv včetně příslušné palivové infrastruktury a zahájit přechod na „inteligentní rozvodné sítě“.

Barack Obama získal v předvolební kampani podporu environmentalistů Zdroj: Nazeleno.cz Všechny tyto vládní investice mají napomoci soukromému sektoru k vytvoření 5 milionů nových „zelených“ kvalifikovaných a dobře placených pracovních míst, která „nemohou být outsourcována“. Vynikajícím předvolebním tahem byl plán „Zelená iniciativa pro veterány“ („Green Vet Initiative“). V současné době se v USA nachází více než 837 000 vojáků, kteří se po službě v Iráku nebo Afghánistánu stali válečnými veterány. Zároveň bylo v roce 2007 v USA investováno do energetiky obnovitelných zdrojů 2,6 miliardy dolarů. Nová americká administrativa chce vytvořit podmínky pro přechod těchto veteránů do nově vznikajícího zeleného energetického sektoru. Svými finančními fondy především hodlá přispět k vzniku rekvalifikačních center a rozběhu příslušných rekvalifikačních programů.3) Auta povinně sníží spotřebu V roce 2007 bylo více než 96% amerických vozidel poháněno palivy na bázi ropy. Nová administrativa chce rázně ukončit tuto téměř absolutní energetickou závislost a vytýčila si cíl v průběhu 10 let snížit spotřebu ropy o podíl, který odpovídá aktuálnímu dovozu z Blízkého východu a Venezuely ultralevicového prezidenta Hugo Cháveze. Prostředkem k dosažení tohoto cíle má být zvyšování požadavků na provozní úspornost vozidel (tj. snižování spotřeby paliva). Záměrem je přitvrzovat standardy o 4 procenta každý rok. Podle propočtů tento plán uspoří téměř půl bilionu galonů benzínu (US gallon = 3,78 l) a emise 6 miliard tun skleníkových plynů. Dalším cílem je podpořit vývoj technologicky pokročilých vozidel a dostat na americké silnice 1 milion hybridních vozů do roku 2015. Barack Obama už jako senátor za stát Illinois podporoval přidělení federálních fondů projektům na vývoj vozidel s dojezdem až 150 mil (1 US míle = 1,61 km) na galon benzínu (tj. se spotřebou cca 1,56 l/100 km).

Hybridní automobil Toyota Prius Zdroj: www.toyota.com Plánovány jsou rovněž daňové výhody pro prodej hybridních vozidel. Podpořen má být vývoj další generace biopaliv (především výroba etanolu z celulózy a biobutanolu) a související technické infrastruktury. Zaveden má být rovněž národní nízkoemisní standard pro paliva (Low Carbon Fuel Standard, LCFS) za účelem urychlení zavádění paliv, která nejsou založena na ropě. Od roku 2010 se má snižovat obsah uhlíkových sloučenin v palivu trendem 5% za 5 let resp. 10% za 10 let.4) Diverzifikace energetických zdrojů Cílem je do roku 2012 pokrývat výrobou z obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, geotermální energie) celkem 10% americké spotřeby elektřiny. V rámci tohoto programu má být rovněž podpořen další rozvoj technologií CCS. Konkrétním závazkem pro Ministerstvo energetiky (Department of Energy, DOE) je zahájit práce na vývoji 5 pilotních uhelných elektráren komerční velikosti s technologií CCS.

Letecký pohled na větrné farmy v Tehachapi Pass, Kalifornie, USA Zdroj: Wikipedia (EN)Podpořen má být rovněž rozvoj jaderné energetiky, která v současné době produkuje více než 70% americké „neuhlíkové“ elektřiny. V dokumentu je uvedeno, že splnění ambiciózních cílů z hlediska ochrany klimatu bez účasti jaderné energie je nepravděpodobné. Důraz musí být samozřejmě kladen na bezpečnost provozu elektráren a bezpečné ukládání vyhořelého paliva. Podle názoru dua Obama/Biden však Yucca Mountain není vhodnou lokalitou a politici chtějí na federální úrovni iniciovat práce na nalezení vhodnější lokality.5) Snížení celkové spotřeby energieUSA se v současné době nachází na 22. místě žebříčku energetické efektivnosti v rámci průmyslově rozvinutých zemí. Od roku 1973 se průměrná spotřeba elektřiny na hlavu ztrojnásobila. Cílem nové administrativy je vytvořit z USA zemi s nejvyšší energetickou efektivností. Tento cíl je konkretizován ve formě celé sady ambiciózních požadavků v celonárodním měřítku. Vybírám některé z nich:Snížit spotřebu elektřiny o 15 % oproti úrovni předpokládané ministerstvem energetiky pro rok 2020. Dosavadní modely úřadu přitom předpokládaly pro nadcházející desetiletí každoroční vzrůst spotřeby o 1,1%. Dosažení tohoto cíle má ušetřit 130 miliard dolarů spotřebitelům, snížit emise CO2 o více než 5 miliard tun do roku 2030 a rovněž vytvořit nová pracovní místa.Stanovit národní cíle pro zajištění energetické efektivnosti budov. Jedná se o program zvýšení energetické efektivnost nových budov o 50% a existujících budov o 25%, přičemž ministerstvo energetiky má dostat k dispozici dostatečné zdroje pro provádění periodických revizí federálních standardů.

Běžný dům na americkém předměstí v roce 2030? Zdroj: Fraunhofer Institut Freiburg (studie nízkoenergetického domu)Stimulovat energetické společnosti formou technické spolupráce a finančních pobídek ke zvyšování energetické efektivnosti a nikoliv k zvyšování spotřeby energie.Investovat do „inteligentních rozvodných sítí“. Jedná se o radikální inovaci celého systému přenosu, rozvodu a využívání elektrické energie, zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti provozu rozvodné sítě.Iniciovat stavební úpravy budov s ohledem na úspory energie.  Cílem je umožnit realizaci stavebních úprav v rozsahu nejméně jednoho milionu domů ročně po dobu příštích deseti let, a to se zaměřením na úspory spotřeby energie, které zároveň zlepší sociální a finanční situaci nízkopříjmových vrstev obyvatelstva. Strategickým záměrem je snížit celkovou národní energetickou spotřebu a zmírnit růst cen energií.Budovat aglomerace více zohledňující požadavky na bydlení a vycházející z principů trvale udržitelného rozvoje a úspor energie. Záměrem je věnovat v urbanistickém řešení měst podstatně více pozornosti problematice pěší dopravy, jízdy na kole, rozvoji veřejné dopravy a jiných alternativních způsobů přepravy obyvatel.Hodnocení záměrůBarack Obama dostál i ve svém „energetickém“ volebním programu pověsti charismatického vizionáře, který má ambice prezentovat dalekosáhlá globální řešení mnohonásobně přesahující jeho funkční období a překračující hranice USA. Vize, které mají ovlivnit život celého lidstva po celé generace. Avšak nabízí se logická otázka – jsou tyto vize realizovatelné?

Bude mít prezident Obama dostatečné prostředky na realizaci svých vizí? Zdroj: Nazeleno.cz Zvláště komplikované problémy bude muset nová americká administrativa řešit v souvislosti s těmi cíly energetického programu, které přímo či nepřímo souvisí se snižováním emisí skleníkových plynů, což jsou však téměř všechny. USA doposud neratifikovaly ani Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách. Důvody nebyly politické, nýbrž ryze ekonomické. Náklady, které musí být vynaloženy na snížení emisí CO2 jsou pro průmyslově vyspělé země odhadovány v rozmezí 40-100 USD/t CO2. Ani nejvyspělejší ekonomika světa nebude moci neomezeně disponovat stovkami miliard resp. biliony dolarů, které by byly potřebné na související investice. Zvláště v době, kdy tyto finanční prostředky už reálně vydává ze svých finančních rezerv na potlačení důsledků aktuální bankovní krize. Rovněž tak lze realisticky očekávat, že příslušné legislativní normy budou předmětem tvrdého politického boje v Kongresu i Senátu. Podle mého osobního názoru program „New Energy for America“ s velkou pravděpodobností skončí jako většina jiných smělých politických vizí v minulosti: bude realizován pouze jeho zlomek, přičemž bude realizován mnohem déle, bude mnohokrát přepracováván, upravován a různě (dez)interpretován. Rovněž náklady vynaložené v průběhu realizace budou mnohonásobně vyšší a přínosy podstatně nižší něž uvádějí výchozí velmi optimistické předpoklady. Psáno pro server Nazeleno.cz a blog.iDNES Petr Nejedlý