Pane Novák, souhlasím, že platíme za spoustu věcí kolem sebe, aniž by nám přinášely odpovídající efekt. V obecné poloze záleží, jak vlivná skupina dokáže prosazovat své zájmy na  úkor zbývající většiny spotřebitelů.  Má význam hledat logické argumenty jednotlivých "příběhů" ?!   Za pozornost stojí i zveřejněná cena nové HPC.  Dle srovnatelných parametrů s JE Sizewell B je cca 2,5 x vyšší. Obě JE nejsou zas tak generačně odlišné, ani časový odstup není velký. Tento aspekt by si určitě zasloužil hlubší analýzu. Proč náklady na pořízení NJZ se v Evropě šplhají tak vysoko ?  Jakési plánování řízeného chaosu v energetické strategii EU setrvává, připočtěme pokřivené ceny elektřiny i vlastních investičních nákladů JE.  Jak ale dál . . .  dotace, regulace, emisní poplatky ?

Jaderné elektrárny jsou přirovnávány ke katedrálám. Má to svůj důvod jsou to obojí stavby, které představují technologickou špičku své doby. Jsou velké, složité, jejich provoz vyžaduje speciálně vyškolenou obsluhu a po dokončení slouží velkému počtu lidí.

Protože jsou to stavby velké, složité a tvoří technologickou špičku své doby, tak se s nimi pojí i specifické potíže. Každá taková stavba je vlastně unikát a díky náročnosti výstavby se lehce stane, že se výstavba začne zpožďovat nebo prodražovat. A jak se to jednou stane, tak je zle. Stavba se staví dlouho a úročení je exponenciální funkce to je sakra problém. Navíc je zpožďování výstavby a prodražování signálem, který vnímají banky jako zvýšení finančního rizika a reagují vyšší úrokovou mírou. Pak jste najednou na trojnásobku půsodního rozpočtu, ani nevíte jak. Do toho dále vstupuje technický pokrok, který uhání jako splašený, takže je cca každých 5-7 let vše najednou úplně jinak. JE Temelín už má za sebou po 12 letech provozu 2 velké upgrady (možná víc, ale ty dva jsem zachytil), to je normální.

Historii JE Sizewell B neznám, ale s hodnotou pro CfD pro Hinkley Point C předpokládám, že ji asi lze postavit levněji, ale investoři se sichrujou, protože trojnásobné překročení rozpočtu je spíše norma než výjimka. A to nejen pro EU, stejné potíže mají i aktuální stavby JE v USA a v Číně už si taky ověřili, že rychlost není vždy výhodou a že zdržení je menší zlo než šlendrián.

Už chápu, proč zažívá fotovoltaika a vítr v Británii takový boom. Když platíte 3x (vítr) a 2x (fotovoltaika) více než Němci a ještě to indexujete o inflaci (to v Německu není), tak to se to staví.

Za nějakých 10-15 let, až a jestli to bude hotové, zda ta elektrárna bude ještě k něčemu potřeba. Při rychlosti, jakou lze instalovat FV panely a větrné elektrárny o tom mám svoje pochyby. Mnohem reálnější mi přijdou plány Skotů a jejich cíl být "Saudi Arabia of wind".

Tak samozřejmě ty subvence do OZE musí být vidět. Loni Britové zprovoznili 900 větrných turbín, ovšem celkově nalili do OZE v subvencích 3 miliardy GBP.