Zemřít pro krásu!

Je smutné zemřít pro krásu, zvláště jde- li o mladého člověka.

   Je opravdu touha po dokonalosti tím hnacím motorem, který vede ženy a někdy i muže na operační stoly plastických chirurgů?   Příroda opravdu nenadělila všem lidem stejně, vypadali bychom jako klony. Jeden jako druhý, a všichni dokonalí. Chápu lidi, ke kterým se osud zachoval macešsky, a v důsledku operací, úrazů nebo amputací, potřebují své tělo plastickou chirurgií dostat alespoň trochu do normálního stavu. Chápu lidi s křivým nosem, různými druhy předkusů, rozštěpy rtu, nebo rozdílné velikosti prsu, kde jde o to, alespoň ze zdravotního hlediska napravit  vrozené vady, že podstupují rizika s operací spojená.   Ale už bych váhal, zda rizika s těmito operacemi spojená, stojí za to dělat jenom pro pocit dokonalosti. Jak je vidět, existují rizika od špatného umístění implantátu, přes komplikace s jeho přijetím, až po riziko nejvyšší, a tím je smrt.   Každá smrt, obzvláště mladého člověka je velkou tragédií pro všechny zúčastněné, a tou je blízká rodina, ale i tým lékařů, který výkon prováděl. Stojí opravdu hon za dokonalostí těla za podstoupená rizika? Stojí opravdu za to, zemřít pro krásu?