Malé jarní zamyšlení.

Je jaro, a slunečné počasí zařadilo opět do šatníku mnoha dívek a žen , šaty a sukně v délce mini. Zalahodí mužskému oku potká li mladou štíhlou a dlouhonohou dívku , jejíž krátká sukně odhaluje krásné štíhlé nohy. Co však říci tomu, ztratí li soudnost žena oplývající plnoštíhlou postavou, a vystavuje tak světu na odiv své nedokonalé tělo spoře kryté mini.

A jelikož jsem tak trochu škodolibý, nezajímá mě co skrývá jejich krátká sukně, ale jejich chování. Silnější nohy a plnější boky dělají sukni jaksi neposednou. Ponejvíce v obchodě, kde je třeba se předklonit nebo stoupnout na špičky, aby se dotyčná dostala ke zboží. Jedna ruka neustále vzadu stahuje neposednou sukni a druhá šmátrá v regále. Co dva kroky, to zatažení za tu neposednou potvoru, aby neodhalila víc než je nutné. Problém nastane u pokladny, neboť jak bez úhony vyndat z hlubokého vozíku zboží na pás. A tak v domnění své dokonalosti sehrává frontě za sebou zajímavé divadlo. V tu chvíli by opravdu neškodilo deset centimetrů látky navíc.

Líbí se mi dívky se štíhlými nožkami v krátkých sukních, a vypadají skvěle. Ty starší a hlavně malinko silnější by se měly občas kouknout do zrcadla. Ona ta móda mini opravdu není pro všechny nohy.

Ať žije jaro, a s ním dlouhé nožky v krátkých sukních!

¨