Lampárna

Věc: Stížnost

   Vždy, když se mi něco nelíbilo, a chtěl jsem si postěžovat, tak mi říkali „ můžeš si jít stěžovat na lampárnu“. Vyčerpal jsem skoro všechny možnosti, a vy jste poslední moje záchrana. Prý víte všechno. Kdyby Vás to obtěžovalo, poraďte a já  se obrátím někam jinam.

Víte, před dvaceti lety se zvonilo klíči, za nějakou demokracii, a ještě dodnes mi v uchu zní něco o pravdě a lásce, co měla zvítězit.Dvacet let se snažím najít tu pravdu, a nějak se mi to  nedaří. Kdybyste náhodou věděli kde je, dejte mi vědět! Lásku tu jsem už našel, zavlekl ji sem prý nějaký sv. Valentýn. Ještě že tak, jinak bychom tu neměli ani tu lásku.

Za minulého režimu se prý říkalo, že kdo nekrade, okrádá svoji rodinu. Říkalo se prý tomu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Všechno bylo všech, a přitom nikomu nic nepatřilo. Jenom nevím, jak se dneska nazývá vykrádání státního rozpočtu tvořeného z peněz daňových poplatníků. Už začínám chápat, proč ty prošustrované peníze není kam zařadit. Prostě v demokracii nemáme  vhodný výraz, jak tyto zlodějiny za bílého dne pojmenovat.

Dnes, máte-li potřebu, můžete dokonce i  volit mezi stranou „malou“, a „velkou“. Hygienických prostředků je dostatek, některé i s trojí silou. Prý máme právní stát. Jak by ne! Vždyť už máme takových zákonů, že by z nich byla cesta na Měsíc a zpět. Plodnost našich zákonodárců je sice úctyhodná, ale tak nějak se v zákonech začínáme ztrácet. Přidáme-li k tomu, že spravedlnost je slepá, ( u nás dokonce  hluchá a někdy i blbá), nelze se divit, že tu haldu nesmyslných zákonů už skoro nikdo nedodržuje.

Nejhorší je, že zákony nedodržují právě ti, kteří ze zákona by je měli dodržovat, a na jejich dodržování dohlížet.

Přece jen demokracie má své výhody. Už neplatí, že kdo nekrade okrádá rodinu! Změnila se doba, a s tím i žebříček hodnot. Dnes platí, kdo nekrade, je vůl!  Kdo se ještě řídí zákony, ten taky!  A kdo se nechá chytit, ten je ještě větší. Krádež, jaké odporné slovo! Brrrr!  Nezní lépe. „zneužití pravomoci veřejného činitele“, nebo takový „střet zájmů“, či „malá domů“? A když schází zlý úmysl?  Vždyť to jsou vlastně takoví malí čeští dobrodinci.

My je jenom nechápeme, vždyť to všechno dělají jen pro naše blaho.

Ten „bordel“, který tu nyní existuje, to se jmenuje demokracie?

Dá se to ještě léčit, nebo už je pozdě?