Kuřáci, versus nekuřáci!

   Nechci nijak dlouze rozebírat  toto téma, protože o něm bylo popsáno už tolik papíru, že by z toho mohl být les.

Řešení problému kouření po česku, to je takové to plácání ode zdi ke zdi. Názory na to se mohou různit, ale článek Michala Frejdlina, " Poslední zúčtování s arogantními kuřáky", mne přesvědčil, že právě to, ode zdi ke zdi, je tou třecí plochou mezi kuřáky a nekuřáky.

Sám jsem přestal kouřit před jedenadvaceti lety, a jak se říká nehorší jsou ti odnaučení kuřáci, přesto nezastávám takové to tvrdé, jednoznačné stanovisko. Kuřáci mi páchnou, nemusím mít kouř z jejich cigaret  v obličeji, a po ránu poslouchat ten jejich " kuřácký smích".  Ale co řeší zákon? Že bude policajt běhat s metrem, nebo krokovat, jak daleko kouříte od autobusové nebo tramvajové zastávky? Jestli kouříte v zahrádce před restaurací, nebo už na chodníku?

V žádném případě se nechci kuřáků zastávat, ale takové ty militantní názory, jsou k ničemu!

Sice kuřáci mi vadí, ale nevidím důvod proč situaci hrotit, až do zákazů zákonem, jako bychom těch zákazů  měli stále málo!  Asi se nám stýská po biči!