Jak to vlastně je

Nejmenovanému americkému senátorovi se nelíbí postoj našeho prezidenta k Rusku.No nedivím se mu- co je to za pořádek- obracet se druhou stranu,když už jsme sibyli jistí, že visíte jen na nás.

To je drzost a musí se to napravit.Nejlepší by byl jiný prezident- jenže jak.
No- můžeme zorganizovat nějakou akcičku, třeba s červenými kartami-ať to svět vidí.
Trošku je zesměšnit a pak z obavy o
osud demokracie v Česku, poslat pár poradců- je jich tam nějak málo a jak to vypadá,
tak neumí dobře radit.
Nejlepší by bylo i kousek armády-jenže zatím to nejde-ale kdyby vznikly nějaké
nepokoje, pak by to šlo.
Kam šlápnou- tam 100 let tráva neroste.
Zájmy sahají daleko, daleko- ale Velký bratr nespí- nikdy.
Buď si vymyslíme chemické zbraně- bacha mám ve sklepě jed na myši, nebo ohrožení
demokracie.
To zní dobře.
Ono se najde pár desítek lidí,kteří nevidí,neslyší,nemyslí- jen řvou.
Trochu jim chybí informace- ale je to proti Rusku a ti nás trápili pěkně dlouho-
tak vlezeme do zadku někomu jinému- alespoŇ je tam teplo.
Co na tom,že Rusko je ohromný trh, stále hladový a jinde jsme považováni za montovnu,
která když se nebude hodit,tak ji zrušime.
Co na tom, že embargo poškodilo nás a ne Rusy.
Nelíbí se vystoupení prezidenta v rozhlase- mně taky ne.
Byla jsem udivená,jak je to možné,že takhle mluví.Pak jsem odmazala formu a začala
přemýšlet o obsahu.
Vím, že není hlupák a že to mělo určitý úmysl.Úmysl probudit a vyprovokovat.
Tím je prezident známý, rád provokuje a dokazuje ,že se všechno dá dělat jinak.
Jo, pravda.
A tak bych podepsala,co řekl.
O zákonu, kam se stejně nacpou neúspěšní politici- tedy politruci postaru-
dřív se říkalo- nejsme jako oni.
To, že mluvil o ruských "dívenkách",tak jak se prezentují- pochopila jsem,že cenu
Václava Havla může dostat každý provokatér.
Tady nejde o svobodu slova-ale o absenci morálky a to mi dost vadí.
Je jí jako šafránu- škoda.
Pro mnoho lidí jsou hrdinky.Já si hrdinu představuji jinak.Možná moje škoda,že jsem
nepochopila ducha doby.
Jen mne trochu zajímá, za koho mluvili ti nespokojení- prý národ odmítá, celý.
Taky k němu patřím a jsem na to dokonce hrdá- což už se nenosí.
Za mne a moje blízké a přátele určitě ne.
A tak se probírá toto užitečné / pro media/ téma,jakoby se nic jiného nedělo.
Bída, bída.
No vzala jsem to skoro zkrátka- každé téma by zasloužilo delší povídání a rozbor,ale
začala jsem červenými kartami.
Něco mi to připomíná- knížky, mávání a jekot citátů Velkého vůdce.
No- už dost.