Vážený pane ministře,
maturita – často nazývána „zkouška dospělosti“ – je důležitým mezníkem v životě každého studenta. Své synonymum tento typ zkoušky nezískal náhodou. Studenti, již maturitní zkoušku vykonají, často získají určitou dávku sebevědomí, které jim nadále vydrží při hledání nového zaměstnání či studia. V opačném případě je člověk nucen vytvářet alternativní řešení, které jej často přinutí přijmout zaměstnání na sekundárním, ba dokonce neformálním druhu trhu práce. Takový student se dostává do boje s dlouhodobou nezaměstnaností, jež je jedním z velkých strašáků státní kasy a zatěžuje nejen ekonomickou aktivitu státu.
Na druhé straně vykonáním maturitní zkoušky se student zařadí mezi ty, již si mohou dále rozšiřovat své znalosti a kvalifikaci. Jak jistě víte, regionální specifika spočívají mimo jiné v různorodé kvalifikaci občanů jednotlivých regionů (př. Karvinsko, Ústecko, Znojemsko apod.). Vysokoškolské studium umožňuje občanům našeho státu, aby se posunuli o krok dál, než k dolům či zemědělství, jež už dávno nezapadají do hlavního sektoru soustředění pracovních sil. Kvalifikace a rozšiřování znalostí je znesnadněno v momentě, kdy stát studentům velkou měrou komplikuje dosažení maturitní zkoušky. Jen část studentů s neúspěšným výsledkem maturitní zkoušky a odloženým rokem vstupu na vysokou školu si opět po roce podá přihlášku na vysokou školu či vykoná přijímací zkoušku.
Především kvalifikovaní a energetičtí obyvatelé naší země mohou dopomoci slabším a nekvalifikovaným občanům k důstojnému životu. Je to především princip solidarity, který se zasluhuje o oddalování moderní chudoby v našem státě.
Se vstupem do Evropské unie se rozšiřuje počet zpráv o odlivu mladé pracovní síly a energeticky silnějších obyvatel do zahraničí. Je na místě se zamyslet, co nejspíš udělá student, který nevykoná úspěšně maturitní zkoušku. Nabízí se odpověď, že odjede do zahraničí. Argumentů, proč by měl student maturitní zkoušku vykonat je mnoho.
Co by měla tedy maturitní zkouška ověřovat? Především by měla ověřovat znalosti nabyté v předchozích letech studia. Neměla by ověřovat to, jak má vypadat „student premiant“ a už vůbec ne to, jak si student dokáže sáhnout na dno svých možností. Taková kritéria ke splnění zkoušek by měly splňovat až typy zkoušek na vysokých školách, jež jsou další etapou studentova života.
Chyby státních maturit
Následující část dopisu je věnována chybám, které spatřuji ve státní maturitní zkoušce a které by měly být odstraněny.
Subjektivní hodnocení Jestliže hodnotitel hodnotí písemnou část maturitní zkoušky, zejména slohovou práci z českého jazyka, nemůže být neovlivněn subjektivně. Laicky řečeno: sto lidí, sto chutí. Každý si dovede představit, že po přečtení knihy bude mít jiný názor na výsledek, než někdo další. Přirovnání slohové práce (zejména slohového útvaru typu úvahy) ke knize dle mého názoru není metaforické.
Nesmyslný přezkum Nesmyslnost přezkumu spatřuji v absurdní myšlence přezkoumání rozhodnutí toutéž osobou hodnotitele. Jestliže je řeč o subjektivním hodnocení, je třeba poskytnout písemnou práci osobě jiného hodnotitele než toho, který již slohovou část jednou hodnotil.
Netransparentnost hodnocení Krok přesunu hodnocení písemné části maturitní zkoušky od hodnotitelů školních k hodnotitelům externích (pro společnost CERMAT však interních) byl beze sporu chybný. Pro hodnotitele je student pouze číslo. O přístupu hodnotitelů ke studentům vypovídá často strohé či nesrozumitelné hodnocení hodnotitelů. Nepřístupnost slohové práce studentům či školám je v rozporu se školským zákonem a to s § 82 zákona č. 561/2004 Sb. o Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky. Konkrétně odstavec 4 říká, že každý má právo nahlédnout do všech materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku jeho zkoušky. Tento odstavec, ačkoliv je pod záštitou přezkumu, nedefinuje podmínku prvotního neúspěchu. Osoba hodnotitele je taktéž pro studenta zahalena v plášti nejasností. Hodnotitel může být v jakémkoliv emocionálním rozpoložení. Může být vystaven časovému nátlaku, nátlaku ze strany vedení či ovlivněn osobním životem, na který má právo.
Manipulace s lidskými osudy Mladí lidé si uvědomují, že stát předal organizaci státních maturit společnosti CERMAT. Společnosti, která se nezajímá o to, jak se studenti budou cítit. Zajímá se o čísla, kterými jsou studenti identifikováni. A takováto anonymní identifikace nikdy nepřináší nic dobrého. Hodnotitel by měl studenta znát a vědět, jakých výsledků dosahoval doposud a především jaké výsledky je schopen student podat bez nervozity a nátlaku. Tímto argumentem narážím na hodnocení písemné části maturitní zkoušky.
Nedůvěra ve školský systém Velká část studentů již teď nevěří systému školství. Nevěří ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Nevěří ostatním ministerstvům a jiným ústředním orgánům státní správy. Nevěří pracovníkům státní správy a především politikům. Stát, který hlásá, že mu leží na srdci blaho všech občanů země, by si neměl dovolit ztratit důvěru tak důležité skupiny občanů jako jsou studenti středních a vysokých škol. O důležitosti této skupiny obyvatel v otázkách přínosu pro náš stát viz. výše.
Vážený pane ministře, tímto dopisem Vás žádám a vyzývám k zamyšlení nad pozitivním vyřizováním žádostí o přezkum rozhodnutí písemných částí maturitní zkoušky, jež má beze sporu nedostatky a je nastavena chybně.
S úctou Bc. Kožuszniková Aneta, studentka veřejné správy a regionální politiky.
