Půjčka, úvěr, chcete-li právnickou hantýrkou mutuum. Krizi navzdory nikterak neklesá propagace těchto ekonomických, především však právních institutů. Množství nově sjednaných půjček sice tenduje k poklesu, nicméně hrozby spojené s půjčkami především od nebankovních subjektů jsou stále aktuální. Článek si klade za cíl popsat ekonomické následky spojené s běžnou spotřebitelskou půjčkou, zejména pak pro dlužníka nepříznivé konsekvence vyplívající z porušení jeho závazku včas vrátit vypůjčené peníze věřiteli. Uvedené se bude vztahovat jak na bankovní, nebankovní, ale i soukromé subjekty jako jsou nejrůznější známí, konstatujme ovšem, že agresivní postup při vymáhání pohledávek je příslovečný právě pro nebankovní instituce.
Ilustrační fotoiDNES.cz
Pro názornost si vyberme modelový příklad neúčelové půjčky 30.000,- Kč se splatností jednoho roku. Splatnost však může být a pravidelně je sjednána formou splátkového kalendáře, smlouva může obsahovat ustanovení pro případ prodlení dlužníka s parciálním plněním ve splátce ztráty výhody splátek s následkem splatnosti celé pohledávky věřitele. Odměnou věřitele za poskytnutí půjčky je tzv. úrok. Jedná-li se o spotřebitelský úvěr, pak je úrok povinně uváděn včetně ostatních nákladů na poskytnutí půjčky v roční procentní sazbě náklad (RPSN).
Výpočet RPSN na spotřebitelský úvěr je samozřejmě založen na předpokladu, že dlužník splní řádně a včas své povinnosti. RPSN na uvažovanou částku se v případě bank pohybuje circa v rozmezí 18 – 27 % ročně. V případě nebankovních subjektů pak cca v rozmezí 18 – 70 %, v závislosti na částce a době splatnosti však úrok může dosáhnout výše až mnoha set procent. Na tomto místě je třeba pochválit zákonodárce a ocenit zpřísnění možnosti sjednání pravomoci rozhodce namísto obecného soudu ve sporech vyplývajících ze spotřebitelských dohod. Napříště tedy již dlužník bude mít možnost účinně namítat rozpor výše úroků s dobrými mravy. Shrňme, že úrok náleží věřiteli vždy, pokud je sjednán.
Porušením povinnosti vrátit plnění včas se dlužník dostává do prodlení. Pro tento případ může být sjednána smluvní pokuta, jejíž konstrukce však opět nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Kdy je smluvní pokuta již nemravná, je soudy posuzováno s ohledem na konkrétní případ, nicméně můžeme alespoň konstatovat, že je-li smluvní pokuta konstruována jako sazba z jistiny za určitý čas, nemůže být výše roční smluvní pokuty vyšší než jistina samotná.
Prodlením dlužníka vzniká jeho povinnost platit vedle jistiny a úroku z jistiny též úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení jistiny. V občanskoprávních vztazích je výše tohoto úroku stanovena tzv. zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je proměnlivá dle monetární politiky České národní banky (resp. inflace). Dodejme, že k březnu 2012 činí výše úroku z prodlení 7,75 % ročně.
Pakliže dlužník nesplní svoji povinnost včas, může věřitel na dlužníka podat po lhůtě splatnosti žalobu. Je-li ve sporu věřitel zastoupen advokátem a vyhraje-li spor, je věřiteli přisouzena náhrada nákladů řízení, a to pro modelovou částku: soudní poplatek v částce 1.500,- Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem v částce 12.400,- Kč, náhrada hotových výdajů advokáta v částce 600,- Kč a DPH (je-li advokát jejím plátcem) v částce 2.600,- Kč. V součtu se jedná o částku 17.100,- Kč.
Nesplní-li dlužník dobrovolně povinnost deklarovanou pravomocným rozhodnutím, může věřitel požádat o výkon rozhodnutí soudním exekutorem. V takovém případě je dlužník, nyní jej již označujeme jako povinného, povinen uhradit náklady exekuce. Pro zjednodušení počítejme s případem, že exekvovaná částka bude exekutorem vymožena v plné výši. Povinný tedy navíc v modelovém případě nejméně uhradí odměnu exekutora v částce 4.500,- Kč a náhradu hotových výdajů exekutora v částce 3.500,- Kč. Eventuálně pak také mimo jiné DPH, náhradu za ztrátu času exekutora a účelně vynaložené náklady oprávněného kupříkladu za zastoupení advokátem v exekučním řízení. V nejpříznivějším případě zaplatí povinný tedy navíc částku 8.000,- Kč.
Pojďme se podívat na celkový součet. V případě půjčky v částce 30.000,- Kč se splatností 1 roku, smluvního úroku v sazbě 20 % ročně, smluvní pokutě za každý den prodlení v sazbě 0,1 % denně, úroku z prodlení v sazbě 7,75% ročně, nákladů soudního řízení v částce 17.100,- Kč, nákladů exekučního řízení v částce 8.000,- Kč a celkové době prodlení trvající 2 roky se celková dlužná částka vyšplhá až na závratných 99.697,- Kč!
S takovými důsledky musí počítat každý a přepečlivě posuzovat svoje finanční možnosti. Krátkodobý prospěch nemůže nikdy převážit nad dlouhodobým výhledem, nejsme-li tedy rozhodnuti podepsat smlouvu s ďáblem.
Michal Kincl
právník
