Dopis Jana Hřebejka Karlu Schwarzenbergovi v reakci na jeho včerejší distanc od jeho výroků a výroků Jana Krause na adresu Miloše Zemana.
Jan HřebejkiDNES.cz
Vážený pane ministře,
milý Karle, naprosto vás chápu, že jste chtěl ukončit malicherné dotírání a dětinské stížnosti Miloše Zemana na moji a Krausovu neomalenost. Jasně, proč ty jeho ubulené povídky poslouchat a trpět.
Brilantní humorista a mudrc, navíc už prezident, si vyprošuje… Jasně, my slyšeli ty omluvy za stranické knížky ČSSD vázané v lidské kůži členů ODS, za zdegenerovaná knížata atd.
Já bych v pětasedmdesáti a po tolika letech v relativně normální zemi už měl taky rád klid od těchto žvástů. Mně váš distanc nevadí a ani neuráží, ačkoli za humor si nadále dovoluji považovat tvorbu Jana Krause (s nevyhnutelnými výjimkami, mezi které ironizování účelové Zemanovi šaškárny s dcerou nepatří), a můj komentář byl sice formálně přes čáru, ale věcně naprosto v pořádku, což nejen my dva přeci víme.
Stydím se, že jsem to řekl. Vážně. Že jsem Zemanovi natolik polichotil zájmem, který si nezaslouží. Nezaslouží si žádné komentáře a z mého pohledu ani podat ruku a pro Klause už dnes platí totéž. Trochu principiálnosti by v té celkové amorální břečce nezaškodilo. Tím nemyslím situaci v této zemi, není zdaleka tak špatně a já – znáte mě přeci – nejsem ani defétista, ani škarohlíd a považuju se za patriota, který to tu miluje a něco koná.
Havel by se takhle před Zemanem neponižoval, a to mě na vás mrzí!
Vykašlete se na něj. Fazónu udržovat, když si v zásadě myslíte, to co já… Mně ještě něco jakž takž hrozí, jsem chudej a čtyřicátník, ale co vede vás, plnit, co si plovoucí oči Miloše Zemana přejí?
Ano, já o nic v politice ani byznysu neusiluji, a na rozdíl od lidí, co mi píší vzteklé vzkazy v pracovní době z mailů svých zaměstnavatelů, si z jejich bití nedělám nic, protože, ať si myslí závistivci cokoli, nejsem placen ze státní kasy.
Mohl jste s odpuštěním přece říci něco elegantního, jak vás znám, že my jsme sice s Krausem hulváti (no jo no), ale tento prezident?
Je to jako v tomto vtipu: Opilý pán jede tramvají a pozvrací paní, sedící pod ním. Ona se rozčílí: Vy jste ale prase! – Já, že jsem prase? Podívejte se na sebe! Váš pan prezident.
Maradona hrál prostě rukou, a my pískáme! Pískáme i za vás a za naše děti. Tak nás prosím nechte občas písknout, zatímco si emzetko formuje svůj sovět, děkuji.
