5 věcí, které nesnáším na jídle v restauracích

Zde je můj (trochu opožděný) vánoční dárek pro vás, milí čtenáři! Mám za sebou 11 kritik a spoustu návštěv různých restaurací. Rozhodl jsem se, že stejně jako slavný Gordon Ramsey vám napíšu 5 věcí, které nesnáším na jídle v restauracích ze všeho nejvíce. Napište mi, jakých je vašich TOP 5 a přeji vám šťastný nový rok 2012!

1. Kupované jídlo

Bramborové placky, knedlíky, polévky. To jsou asi tři nejčastější jídla, která dostávám v restauraci přímo ze samoobsluhy, jen ohřátá. Přece nebudu chodit do restaurace kvůli něčemu, co si mohu úplně stejně dobře udělat sám doma a za polovinu ceny. Myslím si, že předpřipravit si svoje vlastní není zase takový problém. Možná se to trochu podepíše na ceně jídla, ale na druhou stranu ho to pozvedne minimálně o třídu výše. Ostatně v mé příští kritice (vychází 5. 1. 2012) se dočtete, jak právě takové jídlo srazilo celkové hodnocení o jednu hvězdičku.

2. Mastné jídlo

V dnešní době fritéz, kterým ke smažení stačí kapka oleje, by mělo být příliš mastné jídlo spíše raritou, ale ne vždy to tak je. Nejodpornější pohled na talíř se mi naskytl při pohledu na řízek tak nasáklý olejem, že jeho obal téměř tekl po talíři. V kombinaci s odporným bramborovým salátem, který vypadal jako něčí zvratky, mě pak strašil v několika nočních můrách.

3. Jídlo bez chuti

Všechno vypadá dokonale, ale jakmile se zakousnete, chuť uteče z vaší pusy tak rychle, jak je to jen možné. Ostatně toto je asi nejčastější problém, se kterým se v restauracích setkávám. Z jídla je pak vlastně jen barevná hmota na zaplnění žaludku. A přitom kolikrát k dochucení stačí jen nasypat koření během vaření.

4. Oblohy

Zeleň a zahrádky na českých talířích stále zůstávají i přes řádění pořadu Ano, šéfe! Na jednu stranu chápu motivaci- talíř je pak hezčí, ale na druhou stranu salát si nikdo neobjednal, nemusí být kolikrát čerstvý a hlavně- každé jídlo je krásné, když se dobře naservíruje. Vzhled se pak nemusí dohánět oblohou.

5. Přeplácanost

Oceňuji velké porce, ale pokud dostanu talíř s hromadou knedlíků a cestu k masu si musím probít skrze ně, nejsem příliš nadšený. Stejně tak když je příliš omáčky, kdy se bojíte, že sotva zaboříte příbor, hned se něco vylije na stranu. U takových jídel musím obdivovat číšníky, že nerozlili ani kapku. Toto se dá snadno vyřešit právě tím, že vynecháme oblohu.