Rozvodové a rozchodové spory vždy dopadají na děti, počet vyostřených situací se přitom zvyšuje. Často se tak setkáváme s bráněním ve styku s dítětem jedním z rodičů, neplacením výživného a rodičovskými únosy dětí.
Před několika lety jsme založili bezplatnou Linku právní pomoci, zvyšující počty hovorů s rozvodovou problematikou jsme nemohli ignorovat. Rozhodli jsme se proto rozšířit služby o rodinnou mediaci.
Zájem rodičů, nikoliv dětí
Pojítkem mezi smutnými příběhy je často upřednostňování zájmu rodičů nad zájmy dětí. Mezi partnery, rodiči chybí komunikace, vzájemná tolerance a empatická snaha porozumět druhému. Když se na nás rodiče obrací, žádají po nás to, co sami nedokáží - vyřešit jejich situaci a určit, kdo má větší právo vychovávat jejich dítě.
Přebrat zodpovědnost za jejich činy ale nemůžeme, stejně jako rozsoudit, u koho bude dítě prospívat lépe. Naopak pomáháme rodičům rozlišit dvě roviny jejich vztahu - partnerskou a rodičovskou. Může se stát, že partnerská rovina skončí, ale rodičovská zůstává do 18 let dítěte. Stejně jako v jiných oblastech života, i v rodičovství se učíme přebírat zodpovědnost za výchovu a budoucí život dětí. Víme-li, že děti se nejvíce učí nápodobou, je nám jasné, že jim při nešetrném rozpadu rodiny můžeme ublížit na mnoho let dopředu.
Křik rodičů, bezmoc dětí
Úzkost, strach, vztek a pocity bezmoci provází téměř každý rozpad rodiny. Naše plány na šťastný rodinný život bez potíží jsou pryč. S nimi mnohdy odchází láska a vzájemný respekt při řešení situací spojených s rozvodem. Děti vnímají takové klima obzvlášť citlivě. Prožívají každou hádku, napětí, smutek. Za vzniklou situaci se nezřídka kdy obviňují. Dětská duše je křehká a děti nemají tolik zkušeností se zátěžovými situacemi jako my dospělí.
Jednou z možností snížení dopadu rozvodu na dítě je využít rodinné mediace, kterou jsme začali aktivně nabízet. Jde o metodu kultivovaného řešení sporu, kdy mediátor jako nestranná osoba pomáhá rodičům soustředit se na podstatné záležitosti budoucího života a oprostit se od vyvolávání a prohlubování nepřátelství.
Jeden případ za všechny
Mezi nedávnými volajícími na Lince právní pomoci byla zoufalá matka, která se přes dva roky „pere“ o své tři děti s bývalým manželem. Když se obrátila na nadaci, žádala o pomoc v její bezvýchodné situaci. Soud určil, že nejstarší dceru (11 let) bude vychovávat otec s novou přítelkyní, která souběžně vychovává své dvě děti ze svého prvního vztahu. Prostřední syn (9 let) a nejmladší dcera (5 let) budou vychovávané střídavou péčí obou rodičů a to vždy po jednom týdnu. Rodiče bydlí v jednom městě, ale doprava mezi domy trvá minimálně jednu hodinu. Děti jsou tak nucené cestovat v týdnu, kdy jsou v péči otce přes celé město do školy a školky. Otec zároveň přehlásil nejstarší dceru na novou školu poblíž jejich bydliště.
Rodiče jsou ve velkém sporu, nedokáží společně komunikovat, ani řešit praktické záležitosti výchovy dětí. Vzájemně se slovně a fyzicky napadají. Děti jim slouží jako prostředníci negativní komunikace. Za dobu trvání sporu se velmi zhoršily jejich sourozenecké vztahy, vzájemně totiž soupeří o pozornost rodičů. V takovém prostředí není možné, aby děti vyrůstaly bez psychických následků. Tlak, změny a neklidná atmosféra mezi rodiči se přenáší i na ně. Ty tak tiše trpí a odnáší si negativní zkušenosti do budoucnosti.
Následky si děti nesou celý život
Děti, které prošly těžkým rozvodovým bojem, často trpí posttraumatickou stresovou poruchou, jež se projevuje nočním pomočováním, vadami řeči, jsou více plačtivé, lítostné a mnohdy si vybíjí svůj potlačovaný vztek na jiných osobách, věcech či zvířatech. Druhý extrém jsou děti, které se stáhnou do sebe a tzv. introvertují, přestanou komunikovat s kamarády a okolím a své potíže si vztahují do sebe. Takové děti mají v dospělosti sebepoškozující tendence, poruchy příjmu potravy, deprese, úzkosti a sebevražedné sklony.
Jak se vyhnout „rozvodové válce“? Předně mysleme od počátku více na své děti. Zkusme se oprostit od prohlubování nepřátelství a zraňování sebe navzájem. Jednejme v souladu s našimi hodnotami a myšlenkou na lepší budoucnost sebe a svých dětí. Komunikujme s partnerem. V případě potřeby konzultujme své obavy a úzkosti s odborníky.
Mgr. Markéta Sodomková, zástupkyně ředitelky Nadace Naše dítě a mediátorka
