Podaří se senátoru Kuberovi zrušit nevolnictví?
Toto nevolnictví se dostalo opět na pořad dne. Senátor Jaroslav Kubera totiž předložil novelu zákona, která se pro normálního člověka uznávajícího svobodu musí zdát jako snaha napravit neudržitelný stav. Senátor Kubera totiž ve své novele žádá, aby povinnost starat se o chodníky měl majitel chodníku, nikoliv nevolník z řad majitelů nemovitostí. Nevím, ale já jsem přesvědčen, že institut vlastnictví obsahuje jak práva, tak i povinnosti. A jednou z povinností je starat se, aby můj majetek nemohl kohokoliv ohrozit na zdraví. Zde však stát opět zneužil svou moc a nutí lidi, kteří s tímto majetkem nemají nic společného, aby nedobrovolně a zadarmo převzali povinnosti. Práva však zůstávají plně v rukou majitele.
Majiteli chodníků jsou většinou obce či města. Jejich postoj k návrhu senátora Kubery je zarážející. Standardní odpovědí starostů a primátorů (mimochodem senátor Kubera je dlouholetým primátorem a ví, o čem hovoří) je - "město na to nemá peníze", "pro město by to znamenalo velkou zátěž. Ptám se jednoduše - může být takováto odpověď (a to i tehdy, byla-li by pravdivá) omluvou pro toleranci nevolnictví, tedy bezprecedentního zneužívání občanů? Může vůbec něco ospravedlnit to, že někteří naši spoluobčané musí nést povinnosti za někoho jiného, protože tento pokládá svou povinnost za příliš náročnou? Obávám se, že pokud tento stav zůstane nezměněn, stát bude pokračovat ve smyslu "podej prst, urve ruku". Co brání státu, aby povinnost rozšířil, třeba o úklid přilehlé pozemní komunikace? Resp. aby na občany přenesl další a další povinnosti, které se mu budou zdát příliš nákladné a náročné.
Platíme daně. Platíme nemalé daně. A platíme je především proto, abychom měli zajištěno fungování státu a jeho infrastruktury. Udržovaný chodník považuji za samozřejmost a nevidím důvod, proč státu a obcím tolerovat, že odmítají tuto svou povinnost vykonat a ještě se snaží přinutit jednu část občanů, aby posluhovali. A pro starosty a primátory, kteří tak vehementně brání nevolnictví, bych rád navrhl možnost, jak problém řešit méně nákladně, a přesto nenutit své slušné občany k nevolnictví. Přes klesající nezaměstnanost máme stále dost zdravých lidí bez práce. Řešení je jednoduché jako facka - změňme zákon tak, že bude možné poskytnutí podpory podmínit vykonáním veřejně prospěšné práce. Pak nebude s úklidem chodníku problém - angažují se nezaměstnaní, kteří tímto způsobem alespoň vrátí společnosti to, že s o ně stará. A pokud odmítnou, tak prostě mohou na podporu zapomenout. Můžeme mít čisté a udržované chodníky, a přesto nemusíme zneužívat své spoluobčany jako nevolníky. Je jen na starostech a dalších politicích, zda budou chtít změnu, která povede k mnohem větší spravedlnosti nebo zda půjdou cestou jednoduchou (zachováním nevolnictví), ale špatnou a nespravedlivou... jen uvažte - majitel domku se musí zadarmo lopotit na obecním, zatímco nezaměstnaný sedí doma, směje se a vesele pobírá podporu, aniž by společnosti cokoliv dal. Není to absurdní? Není na čase tohle změnit?
Josef Myslín
Alexandrovci byli skvělí. A ty, pražská kavárno, mi můžeš (víš co)...
Jsme oba poměrně pracovně vytížení. Koncert Akademického sboru písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova, známého spíše pod názvem Alexandrovci, jsme si ovšem ujít nenechali. A rozhodně nelitujeme. A pražská kavárna nám může...
Josef Myslín
Mirko Němcová, jděte už konečně k čertu!
Vysoce nevážená paní Němcová, dlouho jsem váhal, neboť času rozhodně nemám nazbyt, notabene pak k tomu, abych se věnoval někomu, jehož politická kariéra je fakticky u konce a kdo jen zoufale kope kolem sebe v zoufalé snaze vrátit se na výsluní. Nicméně vaše poslední výroky týkající se prezidenta republiky a jeho plánované cesty do Moskvy jaksi způsobilo, že pohár mé trpělivosti přetekl. A já si našel čas potřebný k napsání tohoto otevřeného dopisu.
Josef Myslín
O 17. listopadu, pravdě, lásce, svobodě, demokracii a pokrytectví
Pětadvacet let. Čtvrt století. Děti, které se narodily v ten památný den, jsou již dospělé, mají dostudováno, mnozí mají slibně nastartovanou kariéru, jiní třeba neuspěli a jejich život je spíše o paběrkování. Takhle to holt v kapitalismu chodí. Někteří mají krásné rodiny, jiní jsou potřetí rozvedení. I takový je život a na tohle aktuální společenské zřízení moc vliv nemá. Dnes tedy máme státní svátek, všude jsou vyvěšeny naše krásné státní vlajky a mnozí oslavují. Já oslavovat nehodlám. Není co. A než někdo spustí litanie o tom, že jsem komunista, bolševik a obdivovatel Klémy Gottwalda, tak rovnou říkám, že děkuji soukolí dějin, že ukončilo tehdejší režim. A kdybych byl věřící, budu za tohle denně děkovat Bohu. Ale odmítám pokrytecky opomíjet, jak dnes, pětadvacet let po změně režimu, neustále klademe vinu za vše špatné těm minulým a jak se tu plíživě, tu otevřeně vracíme k praktikám, u kterých jsem si bláhově myslel, že spadly do propadliště dějin společně s minulým režimem.
Josef Myslín
Pane prezidente, děkuji Vám...
Vážený pane prezidente Klausi, zbývají poslední hodiny, kdy Vám přináleží toto oslovení. Zítra poprvé po více než dvou desítkách let nebude před vaším jménem oslovení značící vysokou ústavní funkci, ale budeme Vás oslovovat pouze občanským jménem, případně Vaším akademickým titulem profesor, byť jsem přesvědčen, že Vám více bude vyhovovat forma první. Osobně se Vám přiznávám, že mne Váš odchod z politiky mrzí, byť je odchodem řádným, očekávaným a neodvratným. Byť pochopitelně netuším, zda se případně do politiky hodláte vrátit, a to v jakékoliv pozici či funkci, dovoluji si Vám poděkovat za těch více než dvacet let práce pro Českou republiku a její občany.
Josef Myslín
Malé silvestrovské zamyšlení...
Rok se s rokem sešel a je tu opět poslední den v roce. Končí rok 2012 a na jeho místo se pomalu, ale neúprosně dere rok 2013. Na rok 2012 budeme mít různé vzpomínky. Někdo dobré, někdo špatné. Někomu se povedl životní úspěch, někdo byl povýšen, někdo se oženil, někdo se stal otcem či matkou, někdo poznal skvělé přátele. Naopak jiní byli propuštěni, jiní přišli o své nejbližší, jiní poznali, že přátelé jsou přáteli jen v dobré, nikoliv však ve zlém. Takový už je život. Minulost nezměníme, z minulosti se můžeme jen poučit. Žádný rok totiž nemůže být tak dobrý, aby ten další nemohl být lepší. A žádný rok nemůže být tak špatný, aby ten další nemohl být ještě horší. Tak jaký ten nový rok vlastně bude?
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
Afghánistán zasáhly přívalové deště. Záplavy si vyžádaly nejméně 200 obětí
Záplavy na severu Afghánistánu, způsobené přívalovým dešti, si vyžádaly nejméně 200 obětí....
Pražským Klementinem lze brouzdat i mimo otevírací dobu. Virtuálně a z domova
Tam, kde končí prohlídková trasa, teď začíná virtuální prohlídka. Díky moderním metodám mohou lidé...
Léky na cukrovku či ředění krve od praktika? Ministerstvo chce změnit podmínky
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce zmírnit pravidla pro předepisování léků praktickými lékaři....
Polární záře, potíže s komunikací. Zemi zasáhla obří geomagnetická bouře
Zemi zasáhla v pátek geomagnetická bouře nejvyššího stupně, uvedl americký Národní úřad pro oceán a...
Prodej bytu 4+1, 117 m2, Teplice, ul. Jiřího Wolkera
Jiřího Wolkera, Teplice
3 499 650 Kč
- Počet článků 88
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3276x