Alternativní neboli obnovitelné zdroje.Několik slov vyvolávající vášnivé a neutuchající diskuse a rozepře. Jedni v nich vidí spásu planety, jiní jim nemohou přijít na jméno a konečně třetí skupina se na to dívá střízlivýma očima ekonomů a techniků. Snažím se patřit do třetí skupiny. Snažím se logicky, racionálně a pomocí seriózních technických a ekonomických argumentů najít odpovědi na nelehkou otázku, co tedy s alternativními zdroji. Napadá mě spousta otázek, ale odpovědí nalézám pramálo. A místy, kde odpovědi chybí nejvíce, jsou sídla různých ekologických organizací. Ba dokonce se odvážím tvrdit, že to je zcela úmyslně vytvořený stav - není to náhodou proto, že by odpovědi nebyly až tak příznivé?
Zavřete tepelné elektrárny, zavřete Temelín - tohle slýcháváme z úst různých greenhornů velmi často, možná denně. Žít vedle tepelné elektrárny asi skutečně není dovolená na Mallorce a jaderný odpad asi také není zrovna pokrm bohů, nicméně je nutné uvědomit si snad základní axiom moderní lidské civilizace - bez elektrické energie se zastavuje. Pár hodin bez proudu, vztek, rozladění, pár dní bez proudu, počátek kolapsu, pár měsíců bez proudu, nedovedu domyslet. A tu přiskočí moudrý greenhorn a ukáže nám, jací jsme hlupáci - jsou zde přeci obnovitelné zdroje a dokonce jsou ekologické a prospívají přírodě. Sluneční elektrárny, větrné elektrárny, vodní elektrárny, biomasa - tolik možností a my zabedněnci pořád a pořád a pořád budeme obhajovat ten radioaktivní Temelín. Já však vidím zásadní problémy technického rázu a pochybuji, že jsou řešitelné tak snadno, jak nás greenhorni přesvědčují. Nuže, představa, že se vzdáme tepelných elektráren, jistě může mnohé naše spoluobčany lákat. Ale jsou skutečně tzv. alternativní zdroje opravdu alternativou? Jinými slovy - je možné jimi nahradit významnou část energetické produkce, aniž bychom vytvořili nestabilitu na trhu, v přírodě či společnosti? Pojďme se na to tedy podívat.
Začneme solárními elektrárnami. Vždyť sluníčko svítí na naši planetu již miliardy let a bylo by přeci škoda tohle ohromné množství energie nevyužít. Má to však několik ne nepodstatných háčků. Takový fotovoltaický panel, který slouží k přeměně sluneční energie na energii elektrickou, není žádná sranda. Jeho výroba je velmi náročná, jak finančně, tak z pohledu vlivu na životní prostředí. Ano, při výrobě fotovoltaických panelů se používají různé jedovaté látky a tudíž tato výroba nemálo zatěžuje ono posvátné životní prostředí. A to už nemluvím o tom, jak málo účinné tyto solární panely jsou. Převedeno do reality - pro získání rozumného množství energie je potřeba pokrýt panely značnou plochu. No, snad půlka Sahary, kde je navíc mnohem vyšší intenzita slunečního světla, by mohla stačit.
Co takhle větrník? Nemáte zájem? Kdo z vás viděl typického zástupce této třídy přístrojů, musí uznat, že se jedná o monstrum tyčísí ce do značné výšky. Myslíte si, že jeho výroba nezatíží životní prostředí? Těžba kovu, zpracování kovu, doprava zařízení... to vše jsou přeci činnosti, které ekologům nejvíce vadí - viz akce proti těžbě, hutnickým firmám a automobilům... A ani tentokrát se nebudeme bavit o extrémní účinnosti, takže i zde by těch krásných větrníčků (stometrových gigantů) muselo být značné množství. No a ať mi nikdo nechce namluvit, že taková velká větrná farma není zásahem do krajiny, že neovlivní místní ekosystémy a že neovlivní životní prostředí pro obyvatele okolních měst a obcí. Víte, mám pochybnost, zda takový větrník vůbec někdy vyrobí tolik energie, kolik do něj bylo výrobou vloženo - kdyby tomu tak bylo, proč by byly větrníky tak neskutečně dotované při výrobě i provozu?
Takže budeme budovat elektrárny vodní. Tam snad nic podobného nenajdeme, ne? Ale vždyť vodní elektrárny tady máme. Nebo snad nevíte o tzv. Vltavské kaskádě, kde je jich několik? A můžeme se bavit, zda vůbec máme ještě místo, kde je možné a vhodné zbudovat velkou vodní elektrárnu - jsitě mají naději tzv. malé vodní elektrárny, nicméně ty jsou lokálním zdrojem a v celkové energetické produkci zaujímají velmi malé procento, naprosto zanedbatelné. Takže vodní elektrárny jsou v pohodě? Bohužel ne. Kdo si pamatuje velké povodně v Praze (asi každý), tak by měl vědět, že právě kvůli vodním elektrárnám a zachování jejich výkonu bylo odmítnuto zvýšené vypouštění v době, kdy se již očekávala přívalová vlna z oblastí horního toku Vltavy - kdyby tak bylo učiněno, poněkud vypuštěné přehrady by část vody mohly zachytit a tím by bylo docíleno ne zastavení, ale aspoň zmírnění povodní.
Zbývá nám biomasa. Některým lidem se přímo hnusí, že se poživatelné rostliny spalují jen proto, aby si si někdo mohl posvítit či pustit televizor. S tím problém nemám. Ale uvědomte si, že při pěstování těch rostlin se jednak používají hnojiva, která nejsou zrovna "environment friendly", že stroje, které jsou použity, potřebují tu nenáviděnou naftu a že doprava potřebná při převážení biomasy produkuje ten nenáviděný oxid uhličitý. A otázka, jaké množství zemědělské půdy je třeba vyhradit pro biomasu, aby tato mohla být významným hráčem na trhu s energií, je opět aktuální. Zajímavé by bylo určení plochy půdy pro biomasu, které by této biomasy vyprodukovalo tolik, že by to stačilo na nahrazení Temelína. Jistě by to byla čísla velmi zajímavá.
A to ještě nepočítáme s tím, že Slunce nesvítí stále, vítr nefouká stále, voda nemusí být stále... uvědomme si, že žijeme v oblasti, kde není příliš mnoho slunečných dní, že větry vanou různými směry a ne příliš vhodně pro větrníky, že nemáme výrazné vodní toky, na kterých by dále šlo budovat vodní díla. Smiřme se s realitou. Ekologové stále říkají, že máme žít v souladu s přírodou. No tak tedy žijme v souladu s přírodou a nesnažme se vymýšlet nesmysly, které prostě podle přírodních zákonů nejsou možné.
Abyste pochopili, nejsem proti alternativním zdrojům. Ale nejsem ani pro. Jsem pro chladný kalkul, do kterého zahrneme více kritérií. Ptejme se - je tento zdroj schopen zajistit energii, kterou potřebujeme? Jaké jsou náklady na výrobu daného objemu energie ve srovnání s jinými zdroji? Jaký je skutečný dopad na životní prostředí při započítání veškerých příspěvků? Takových otázek lze samozřejmě najít mnoho. Jsem kategoricky proti tomu, aby se ve jménu Globála Otepleného staly tyto otázky politicky nekorektními a abychom se ve jménu zmíněné environmentálního božstva podporovaly činnosti, které nejsou ničím jiným než snadným a zaručeným ziskem pro jistou malou skupinku lidí - stav, kdy tyto činnosti jsou bohatě dotovány a kdy energie z těchto zdrojů je povinně vykupována za mnohem vyšší cenu než energie ze zdrojů klasických, totiž není nic jiného. Jistě, pokud se ukáže, že z technického, ekonomického i ekologického hlediska je výhodné někde postavit elektrárnu založenou na některém z výše uvedených principů, proč ne. Dokonce říkám ano. Ale je hloupost dělat to za každou cenu, jen abychom splnili hloupé buzerační nařízení nějakých ouřadů v Bruselu. Příroda nám dala rozum a my bychom jej měli využívat...
