Jsem občanský demokrat. Ale takovou "reformu" podporovat nemohu...

Není dne ani hodiny, aby vládní koalicí připravovaná reforma nejitříla vášně. Hovoří o ní politici na nejvyšší úrovni, hovoří o ni ekonomové, hovoří o ní chlapi v hospodách. A v podstatě ze všech stran se ozývá kritika. Tímto článkem se ke kritice připojuji. Reforma (pokud tu slátaninu můžeme takto vůbec nazývat) je prostě špatná - i kdyby kdokoliv tvrdil cokoliv jiného. A kdo dělá věci špatné, musí prostě počítat s tím, že nebude chválen. A pokud vláda otočí kormidlo na opačnou stranu a popře principy vládnutí, které si při svém nástupu stanovila, pak se nelze divit, že její počínání kritizuje i člen největší vládní strany.

Když ODS před rokem rozpoutala volební kampaň, jíž jsem se samozřejmě účastnil, hlásala několik základních tezí, několik principů, které měla v úmyslu převést do praxe, pokud vyhraje volby. Volby jsme vyhráli, ale situace nebyla růžová. Jen málokdo z nás si nepamatuje tahanice o vznik nové vlády, se vším, co se soubojem o moc souvisí. Již v okamžik, kdy jsem uviděl konečné výsledky volebního klání, mi bylo jasné, že program ODS do písmene naplnit prostě nepůjde. Ale tohle přece chápal každý jen trochu soudný. Co ovšem chápe málokdo, je fakt, že vláda pod vedením ODS naprosto otočila a její návrh reformy má přesně opačné dopady než jaké ODS lidem nabízela. Pojďme si otočení korouhvičky trošku proklepnout...

Základní myšlenkou programu ODS bylo - nechme lidem více peněz v jejich peněženkách, neboť lidé vědí nejlépe, co se svými penězmi mají udělat. Zejména bylo zdůrazňováno, že zejména lidé se středními příjmy jsou na tom nepříliš dobře, že tzv. střední vrstva je u nás slabá, neboť její daňové zatížení je vysoké, ale na jakékoliv úlevy a sociální kompenzace prostě nedosáhnou. Nabízené řešení bylo jednoduché - rovná daň, která zejména lidem se středními příjmy sníží daňovou zátěž a zvýší čísté příjmy. A jaké je výsledné řešení navržené vládní koalicí? Ti, jejichž daně byly nepřijatelně vysoké, nejenže nebudou platit méně - oni budou dokonce platit více. Ano, slyšíte dobře, více. Vláda, která slibovala nižší daně, která si středněpříjmové skupiny naklonila slibem, že bude první vládou, která nebude tyto skupiny dřít z kůže, v konečné podobě reformního balíku navrhuje přesný opak.

Taktéž si velmi dobře pamatuji, jak jsme lidem popisovali snížení byrokracie a jak jsme slibovali štíhlý a efektivní stát, který pro svůj provoz nebude potřeboval tak ohromné množství peněz. A najednou slyšíme z úst politiků pravý opak. Ne lidé, ne jednotlivci, ale stát je prioritní. Místo toho, aby se lidem snížily daně, tak se mnoha daně zvýší. Důvod je jediný. Rozežraný, přebujelý a neefektivní stát tyto peníze potřebuje a tak je z lidí vydřeme, ať to stojí, co to stojí. Samozřejmě, je jednodušší běžného občana s nulovými možnostmi obrany donutit platit než zefektivnít stát. Ale naší tezí byla právě ta trnitá cesta - díky tomu, že jsme slibovali odvahu, nás mnozí volili. My jsme přeci říkali - vy jste si peníze vydělali, vám by měly patřit, to stát se bude muset uskromnit. V konečné podobě reformního balíku nic o zeštíhlení státu není. Zato o oškubání lidí tam toho je až moc.

Mnohokrát jsme byli tázáni - a co uděláte s těmi, kteří se vezou, kteří nemakají, kteří jen parazitují na nás, poctivě pracujících. A my jim odpovídali - nebojte se, systém, který umožňuje tak bezproblémovou a jednoduchou příživu, změníme. A změníme jej tak, aby potřebným pomáhal a prevítům pořádně nakopal do zadku. Mnoho lidí jsme přesvědčili a oni nám svůj hlas dali. Ale co dnes vidíme? Proti vyžírkám není podniknutý jediný krok, který by jejich vyžírkovství alespoň trochu omezil. Jediným nápadem bylo přidělení pouhého existenčního minima po roce nezaměstnanosti. Skvělé, takže ty padesátníky, kteří nemohou najít práci, opět potrestáme stejně jako mladé programové flákače. Přitom například řešení v podobě sociálního skóre jsem ministru Nečasovi nabízel - nebylo mi ani odpovězeno. Nakonec se tak reforma sociálního systému smrskla na debatu o směšném snížení porodného a zrušení pohřebného, což je sice správný krok, ale nikoliv řešení merita věci.

Jdeme dále. Každý z nás je občas nemocný a zdravotnictví zajímá snad každého. Že lékařská péče na stále vyšší úrovni stojí více a více, to chápe snad každý. Že se zdravotnictví zneužívá a že se v něm plýtvá, to chápe snad také každý. Náš program byl jednoduchý - omezit nadužívání zdravotní péče systémem nízkých regulačních poplatků, navíc s poměrně nízkým stropem. Proč strop? Jako ochrana chronicky nemocných, těch, kteří lékaře skutečně potřebují. Zároveń s tím však také restrukturalizace systému poskytování zdravotní péče. Z restrukturalizace nakonec není nic a zůstal jen systém poplatků, navíc mnohem vyšších než bylo uváděno. A strop vysoký či dokonce vůbec žádný, tohle vůbec nedovedu posoudit. Takže ti, kdo se vezli dosud, se povezou dále (dokladem je návrh, aby sociálně slabí neplatili poplatky) - potrestáni budou jen nemocní, zejména ti těžce a chronicky.

Rozbor ukončíme tím, co možná považuji za nejdůležitější. Po letech vlády diletantů ze socdem, diletantů bez jakékoliv vize a s jediným cílem - uplatit si své voliče a vyhrát tak následující volby, jsme se těšili na vládu korektní politiky, se zásadami, které se neporušují a s jasně definovanou vizí, za kterou se tvrdou prací pomalu, ale jistě směřuje. Místo toho přišla vláda, jejíž hlavní vizí bylo nějakým způsobem získat důvěru. Reforma není propracovaným hodinovým strojem, ale spíše výsledkem kupeckého handlování s mandáty ve sněmovně - jak jinak nazvat postup, kdy jednou je daň 19%, podruhé 15%, potřetí 13,5%. Tyto názorové kotrmelce pak proběhly během několika dnů, vše bez propočtů. Jako by si někdo dělal z lidí legraci. Návrh reformy pak normálnímu občanu připadá, že jediným cílem bylo něco prosadit, bez ohledu na důsledky, bez ohledu na budoucnost. Místo řádu a pořádku, který všichni očekávali, se zmítáme v chaosu, který nemůže vést k ničemu dobrému. A ať se na mě pan premiér Topolánek nezlobí - vztyčený prostředník nedokáže zamaskovat prázdnotu reforem.

Ne přátelé, já podporuji reformu. A co více, podporuji reformu tvrdou, kterou lidé pocítí na svých peněženkách a na svých životech obecně. Ale reforma musí splnit základní teze, se kterými ODS šla do voleb - nižší zátěž pro střední vrstvy, zeštíhlení státu, boj proti těm, kdo jednotlivé systémy zneužívají, zvýšení efektivity. A především pak řád a stabilita. Když vláda propracuje, dohodne a nabídne reformu, která tyto podmínky splní, pak stejným způsobem napíšu článek, kterým ji budu hájit a podporovat. Dnešní, vládou navržený balík, je však nesourodou a škodlivou slátaninou, kterou při nejlepší vůli nemohu než kritizovat.